Náklady na demolici má podle platného zákona hradit a vymáhat obec, jejíž stavební úřad o zbourání budovy rozhodl. Pro obce to ale znamená výdaje v řádu až desítek milionů korun, na které nemají, argumentovali někteří senátoři. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský však již v Senátu řekl, že nemůže souhlasit s tím, aby vznikaly další náklady pro státní rozpočet.
Senát také doporučil, aby obecní stavební úřady od speciálních znovu po pěti letech převzaly právo rozhodnout v silničních stavebních řízeních ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Ani tento návrh dnešním rozhodnutím Sněmovny do zákona neprošel. Jankovský před poslanci řekl, že pozměňovací návrhy Senátu jsou nekoncepční a zavádějí určitý zmatek.
Novela má za cíl zejména zjednodušit proces povolování staveb. Rozšiřuje výčet případů, kdy se nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas. Zpřesňuje také postup při vedení zjednodušeného územního řízení. Současně zkracuje některé lhůty v územním plánování. Má umožnit lidem, aby připomínkovali návrhy územních plánů už v takové fázi, kdy to dosud možné nebylo. Změna má posílit také pozici vlastníků pozemků dotčených územním plánem. Předloha také zvyšuje některé správní poplatky. Stavební povolení pro bytový dům s nejvýše třemi byty má stát 5000 místo dosavadních 300 korun, stavba garáže pro maximálně tři vozy pak tisícikorunu místo 300 korun. Obcím novela prodlužuje termín pro přijetí územních plánů z roku 2015 do roku 2020. Umožní jim tak do osmi let postavit některé stavby i bez územního plánu.