Čistý majetek německého státu se podle vládní zprávy od roku 1992 do začátku letoška zmenšil o více než 800 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč). U soukromých domácností se ve stejném období více než zdvojnásobil z původních 4,6 bilionu eur (114 bilionů Kč) na současných zhruba deset bilionů (248 bilionů Kč).
Němci bohatli i navzdory finančním krizím. Mezi lety 2007 a 2012 se hodnota jejich čistého majetku zvýšila o 1,4 bilionu eur (35 bilionů Kč).
Za těmito čísly se ale skrývá značně nerovnoměrné rozložení majetku, upozorňuje podle Süddeutsche Zeitung německá vláda. Deset procent nejbohatších domácností podle ní disponuje více než polovinou celkového netto majetku v zemi, zatímco spodní polovina všech domácností vlastní dohromady jen jedno procento.
Právě movití Němci podle dokumentu bohatnou nejvíce. V roce 1998 měli v rukou 45 procent veškerého čistého majetku, o deset let později už to bylo přes 53 procent. U zmíněné chudší poloviny domácností byl trend opačný; v roce 1998 dosahoval její podíl čtyř procent.
Podle komentářů tisku to dokládá, že se v Německu stále více rozvírají pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými. To nejostřeji kritizují opoziční levicové strany a sociální sdružení, které volají po vyšším zdanění nejbohatších.
"Sociální soudržnost společnosti je akutně ohrožena," varoval předák marxistické strany Levice Matthias Höhn. Podle něj je nutné tyto nůžky "účinně přicvaknout k sobě", například výrazným zvýšením daňové sazby pro nejvíce příjmové skupiny nebo zavedením milionářské daně.
Čistý majetek tvoří celkový majetek, jako jsou domy, peníze na běžném účtu a investice, minus dluhy, které mohou u domácností představovat hypotéky a dluhy na kreditních kartách.
Studie si všímá také majetkových rozdílů mezi západem a bývalým komunistickým východem země. Ty se podle ní snižují, i když dál zůstávají velké. Západoněmecká domácnost vlastní v průměru 132.000 eur (3,3 milionu Kč) v nemovitostech a penězích, u domácností na území někdejší NDR je to jen 55.000 eur (1,4 milionu Kč).