Jeden z vysokých činitelů EU a několik zdrojů z Německa uvedli, že Washington dává v řadě rozhovorů s evropskými a německými činiteli najevo, že si před volbami, jejichž výsledek bude zřejmě těsný, nepřeje z Evropy žádné nemilé překvapení. "Obamova administrativa si v makroekonomickém měřítku nepřeje nic, co by před 6. listopadem rozkolísalo globální ekonomiku," řekl činitel EU.
Zpráva takzvané trojky mezinárodních věřitelů - Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF - se očekávala během října, ideálně před schůzkou ministrů financí eurozóny 8. října. Mezi zástupci trojky však podle médií vznikly spory o rozsahu řeckého dluhového problému, což v kombinaci s politickými tlaky povede podle zdrojů k odložení zprávy na zhruba polovinu listopadu. Řecko od věřitelů čeká vyplacení dalších 31,5 miliardy eur (783 miliard Kč) a mezitím se bude držet nad vodou emisemi krátkodobých pokladničních poukázek.
Negativní vyznění zprávy trojky o Řecku by mohlo vyvolat novou vlnu paniky na trzích a oživit tlaky na vytlačení země z eurozóny s potenciálně dramatickými dopady na další země eura a na globální ekonomiku. Podle některých zdrojů ale evropští činitelé neuvažují jen z ekonomického hlediska, ale mají i politické motivy. "Evropští lídři nechtějí Romneyho, takže asi budou ochotni udělat cokoli, co podpoří Obamovy šance," řekl jeden z činitelů EU, který se podílí na hledání řešení dluhové krize.
Agentura Reuters dodává, že pokud by se zjistilo, že EU pomáhá před volbami úmyslně Obamovi, mohlo by to poskytnout munici jeho protivníkovi. V USA se na evropské politiky často pohlíží jako na zmatené, pomalé a neschopné řešit krizi, která je navíc ukázkou toho, kam vede bobtnání sociálního státu, a kdyby se ukázalo, že evropští lídři podporují Obamu, mohlo by to narušit jeho popularitu.
Zástupci trojky jsou nyní v Řecku na inspekci, která trvá už dva měsíce. Mluvčí Evropské komise dnes řekl že inspektoři nyní svou práci v Aténách na týden přeruší, a jeho slova dál posílila spekulace o odložení závěrečné zprávy.
Pokud mise skončí někdy v říjnu, jak je teď pravděpodobné, bude vypracování zprávy stejně trvat nějaký čas. Klíčovým zjištěním zprávy bude, zda Řecko bude či nebude schopno snížit státní dluh do roku 2020 pod 120 procent hrubého domácího produktu, jak požaduje MMF. To pak rozhodne o tom, jaké doporučení zpráva předá věřitelům, tedy eurozóně a MMF.
Řecko nyní čerpá druhý záchranný úvěr 130 miliard eur. V roce 2010 začalo čerpat první půjčku 110 miliard eur, během čerpání se ale ukázalo, že záchranný úvěr Řecku nebude stačit. Atény se proto dohodly na restrukturalizaci dluhu a nových podmínkách čerpání.