Řecká vláda se nyní snaží přesvědčit Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond k uvolnění další části úvěrové pomoci. Připravila proto nové rozpočtové škrty v objemu téměř 12 miliard eur (téměř 300 miliard Kč).
Řecko nyní čerpá druhý záchranný úvěr 130 miliard eur. V roce 2010 začalo čerpat první půjčku 110 miliard eur, během čerpání se ale ukázalo, že záchranný úvěr Řecku nebude stačit. Atény se proto dohodly na restrukturalizaci dluhu a nových podmínkách čerpání.
Více než 90 procent Řeků se podle průzkumu agentury MRB domnívá, že chystaná úsporná opatření jsou nespravedlivá a poškozují nejchudší část společnosti. Opatření zahrnují například snižování mezd a důchodů.
Zhruba dvě třetiny Řeků nicméně podle průzkumu chtějí, aby Řecko zůstalo součástí eurozóny. Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny oslabily poté, co v zemi v červnu vznikla proevropská vláda. Při životě je však udržují problémy Řecka s plněním podmínek úvěrové pomoci.
Italský premiér Mario Monti v rozhovoru pro dnešní vydání řeckého listu Katimerini vyzval Atény k pokračování v úsporách. Současně Řecko ujistil, že eurozóna neusiluje o jeho vyloučení ze svých řad.
"Odchod Řecka z eurozóny je scénářem, o kterém nikdo neuvažuje," řekl Monti. "Řecko již dosáhlo velkého pokroku a musí pokračovat v procesu rozpočtové disciplíny a strukturálních reforem, protože to je v jeho nejlepším zájmu," dodal.