Kapacita ESM má podle Spiegelu narůst na čtyřnásobek, aby fond měl v případě potřeby dostatek prostředků na pomoc velkým státům měnové unie ohroženým dluhovou krizí, jako jsou Španělsko a Itálie. ESM by měl nově sloužit zejména k nákupu těch nejrizikovějších dluhopisů, které Španělé nebo Italové vydali. Nákupu by se prostřednictvím fondu mohli účastnit i soukromí investoři, jejichž riziko by proti současnosti bylo nižší, protože by jej nenesli celé sami.
Podle Spiegelu se zvýšením kapacity ESM souhlasí i německá vláda, konečnou dohodu eurozóny ale prý tentokrát blokují Finové. Ti se domnívají, že takový krok by znamenal obrovský zásah do smlouvy o vzniku záchranného fondu, který by si vyžádal souhlas národních parlamentů.
To samé požaduje v Německu také tamní opozice. V dnešním vydání listu Passauer Neue Presse ke schvalování ve Spolkovém sněmu vyzval rozpočtový expert sociálních demokratů Carsten Schneider a přidal se k němu i mluvčí Zelených pro ekonomické otázky Gerhard Schick. "I když se samotná půjčovací suma nezvýší, zvýší se riziko," argumentuje Schick.
Totéž si myslí místopředsedkyně poslanecké frakce Levice Sarah Wagenknechtová. "Více peněz nebude za nulový tarif, ale budou znamenat větší riziko pro daňové poplatníky." Podle Wagenknechtové je nutné, aby takový krok projednali němečtí poslanci. "Jinak vláda riskuje další cestu do Karlsruhe," připomněla nedávné posuzování ESM německým ústavním soudem.
Ten dal 12. září souhlas s jeho ratifikací v Německu pod podmínkou, že se současný podíl garancí Německa ve fondu nezvýší ze současných 190 miliard eur (4,7 bilionu Kč), aniž by k tomu dali němečtí zákonodárci souhlas. Německo je největším přispěvatelem do ESM ze států eurozóny a bez jeho zapojení by stálý fond nemohl vůbec začít fungovat. Jeho vedení se má poprvé sejít 8. října.