Čunek mluví kvůli zóně o podvodu na zastupitele, Lukáš to odmítá

04.10.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Zlín 4. října (ČTK) - Lídr KDU-ČSL do krajských voleb Jiří Čunek tvrdí, že byl při hlasování o zřízení holešovské průmyslové zóny koncem roku 2005 i později podveden. Zastupitelé podle něj neměli informace o tom, že pozemky, o jejichž nákupu rozhodovali, leží na zdrojích pitné vody. Čunek disponuje dokumenty z let 2002 a 2004, které před zřízením zóny na místě bývalého letiště varovaly. Lídr ODS Libor Lukáš, který byl tehdy hejtmanem a dnes je jeho náměstkem, bere Čunkova tvrzení za předvolební tah.

"Že tam jsou vodní zdroje jsme věděli. Jiří Čunek je naprosto nedůvěryhodná osoba. Byl u toho osm let, mohl udělat celou řadu kroků. Mohl si informace zjistit. Místo toho dělá ze všech blbce a ze sebe andělíčka," ohradil se na dotaz ČTK Lukáš. Dodal, že Čunkovo chování bude mít dopady na jednání po volbách. "Překročil meze korektního politického boje," dodal Lukáš, který stál u zrodu zóny a je jejím hlavním zastáncem.

Čunek ČTK řekl, že před zářijovou předvolební debatou České televize vysílanou ze Zlínského kraje navštívil archiv Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Zde získal například posudek společnosti Vodní zdroje Holešov, který si v létě 2004 nechala zpracovat tamní radnice. Autoři posudku, který má ČTK k dispozici, umístění průmyslové zóny v ochranném pásmu vodního zdroje tehdy nedoporučili. Podobně se odborníci vyjádřili i v územně technickém podkladu, který pro Zlínský kraj vymezoval rozvojové plochy.

Byl zpracován již v roce 2001 a s holešovským letištěm jako průmyslovou zónou původně nepočítal. Zařazena byla až o rok později na základě žádosti předchozího majitele letiště. Odborníci upozornili na to, že blízkost podzemních zdrojů pitné vody může způsobit hygienický problém a že riziko ohrožení pitné vody je v případě umístění zóny vysoké. Přesto se kraj rozhodl v Holešově zónu zřídit. Podle Lukáše díky tomu, že se zde daly jednodušeji vykoupit pozemky, letiště totiž mělo jen jednoho majitele.

Roli ale sehrála především možnost, že by v kraji umístila svou továrnu automobilka Hyundai (která se nakonec rozhodla pro Nošovice). Zastupitelé tak na konci roku 2005 nákup schválili. "Nikdo z nás netušil, že tam jsou zdroje pitné vody. Z dokumentů, které mám, je vidět, že nám to úřad a tehdejší hejtman Lukáš zatajili," řekl ČTK Čunek. Podle něj byl navíc obchod pro kraj nevýhodný. Hejtmanství za 292 milionů korun koupilo pozemky s několika budovami a pak za dalších 325 milionů společnost TTT Air, která je vlastnila.

"Kraj to koupil za nesmyslnou cenu 600 milionů korun. Motivaci u toho nákupu nechť si každý domyslí sám. Na Valašsku se říká: buď je blbý nebo najatý. A já tvrdím, že pan Lukáš je chytrý a pracovitý člověk. Takže neúmyslnou chybu vylučuji," uvedl Čunek. Podle Lukáše ale kraj firmu koupil včetně peněz, které do ní předtím za pozemky vložil. "Takže to rozpočet kraje stálo jen nějakých 40 milionů," dodal Lukáš. Podle výroční zprávy za rok 2005 ale nyní již krajská firma TTT Air (přejmenovaná na Industry Servis ZK) hospodařila se ziskem jen asi 142 milionů Kč. Nákup vyšetřovala policie, věc ale odložila.

Velkým kritikem zóny je Rostislav Gargulák, který byl do zastupitelstva v roce 2004 zvolen na kandidátce opozičních Evropských demokratů a Nezávislých starostů pro kraj. Nyní podniká a politice se již nevěnuje. "Samotná situace byla podivná. Sešli jsme se na Mikuláše v 17:00. Na stole byly papíry, které nikdo nestihl prostudovat. Zastupitelé nepochopili, že kraj kupuje pozemky i firmu. Byl to do očí bijící tunel. Všichni kromě mě pro to ale zvedli ruce," vzpomínal na zasedání zastupitelstva 6. prosince 2005 tehdejší šéf kontrolního výboru Gargulák.

O zdroji pitné vody pod zónou prý zastupitelé nevěděli. "Věta, že by to ohrozilo spodní vody, tam nebyla," řekl ČTK i Vladimír Křemeček, tehdejší předseda klubu opoziční KSČM. "Kdybych informace měl, přinejmenším bych se zdržel," dodal s tím, že o vodních zdrojích nevěděl do konce volebního období. "Přitom se tam schvalovaly další investice," doplnil Křemeček.

Ve Zlínském kraji vládla v minulém a vládne i v tomto volebním období koalice ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Holešovskou zónu se ani zdaleka naplnit nepodařilo, působí zde jen jedna firma s asi 75 zaměstnanci. Hejtmanství si od lokality slibovalo kolem 12.000 pracovních míst. Podle údajů krajského úřadu bylo do zóny investováno téměř 1,7 miliardy korun. Podle Lukáše zóna není obsazena kvůli hospodářské krizi a odporu občanských sdružení, která argumentují právě ochranou vodního zdroje. Spor zřejmě rozhodne až soud.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK