"Příspěvek vlád bude v takovém případě jistě námětem diskusí," řekl Snel, který je ve 24členné výkonné radě MMF zástupcem Nizozemska a 12 dalších zemí z východní a jihovýchodní Evropy a Blízkého východu. Řecko se už na počátku tohoto roku dohodlo pod tlakem mezinárodních věřitelů na odpuštění zhruba poloviny svého dluhu u soukromých věřitelů. Jeho dluhová zátěž však tím klesla jen dočasně.
Mezi eurozónou a MMF se vede spor o to, zda by nyní měly Řecku odpustit část dluhů i evropské státy. Evropští činitelé agentuře Reuters minulý měsíc sdělili, že MMF je tlačí k restrukturalizaci jejich pohledávek za Řeckem, což by politici měli vysvětlit voličům. Evropa chce zatím dát Aténám čas, aby se ukázalo, zda nová vláda bude schopna obnovit plnění plánu snižování rozpočtového deficitu.
V Aténách se nyní vedou rozhovory mezi řeckou vládou a zástupci takzvané trojky věřitelů, tedy Evropské komise, ECB a MMF. Rozhovory by měly být dokončeny do 15. října, tedy před summitem EU, který se uskuteční 18. a 19. října.
Řecko má nyní dostat dalších 31,5 miliardy eur (784 miliard Kč) z druhého balíku úvěrové pomoci. Řecký premiér Antonis Samaras nedávno uvedl, že Řecko vydrží bez dodatečných peněz maximálně do konce listopadu.
Řecko je od května 2010 závislé na dvou záchranných plánech, které připravila EU spolu s MMF. Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům a k ekonomickým reformám.