Otevřením druhé větve plynovodu v délce 1224 kilometrů se kapacita přepravy zdvojnásobí na 55 miliard metrů krychlových, což představuje zhruba třetinu současného vývozu Gazpromu do Evropy. Aktuální objem přepravy však zatím zůstává beze změny kvůli slabé poptávce.
První větví začal proudit plyn do Evropy před necelým rokem. Kapacita přepravy první větve byla zatím naplněna pouze z 34 procent.
Nový plynovod obchází současné tranzitní země, jako Ukrajinu a Bělorusko, a má zajistit plynulost dodávek. V minulosti se několikrát stalo, že kvůli sporům o ceny v tranzitních zemích byly dodávky plynu přerušené. Nový plynovod má zajistit, že se již tak nestane.
Analytici příliš nevěří, že by se Gazpromu podařilo zvýšit svůj podíl na evropském trhu. Rusko má na celkovém objemu plynu spotřebovaného v Evropě čtvrtinový podíl a jako alternativa se v regionu využívá zkapalněný zemní plyn. Rozšíření Nord Stremu nebude podle analytiků ani znamenat v dohledné době výrazné omezení dodávek přes Ukrajinu a Gazprom podle nich velmi draho zaplatil svoji snahu obejít tranzitní země.
V projektu za 7,4 miliardy eur (184,7 miliardy Kč) má Gazprom podíl 51 procent. Německé energetické firmy Wintershall a E.ON Ruhrgas drží každá 15,5 procenta. Po devíti procentech pak vlastní nizozemská společnost Gasuine a francouzská GDF Suez.
Z Německa jsou na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka. Na Nord Stream je na pobřeží Baltu navázán německý plynovod Opal, který vede do Saska k českým hranicím. Tam je na něj napojen plynovod Gazela, který protíná západní Čechy a má transportovat plyn do jižního Německa, ale také českým odběratelům.