Vláda se bude zabývat finanční ústavou, ta omezuje zadlužení

Tzv. dluhová brzda ukládá, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat Poslaneckou sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry. Vláda by přitom měla první aktivní opatření uskutečnit již při překročení hranice veřejného dluhu 40 procent HDP. Pro přijetí eura je nezbytné dodržet hranici 60 procent. Loni byl veřejný dluh podle údajů Českého statistického úřadu 41,16 procenta HDP.

"Určitě budeme muset najít nějaký kompromis, vyžaduje to ústavní většinu, bez hlasů ČSSD to neprosadíme. Zcela jistě konečná podoba nebude taková, jakou já navrhuji, oni (pozn. ČSSD) zcela jistě třeba ty parametry dluhové brzdy chtějí mít výš," řekl ČTK ministr financí Miroslav Kalousek.

Opatření se nebudou uplatňovat podle návrhu v případě vyhlášení stavu ohrožení nebo válečného stavu. Vláda rovněž nebude muset přistoupit k úsporám po dva roky v případě, že čtvrtletní HDP meziročně poklesne o pět a více procent nebo výdaje na odstraňování živelných pohrom a výdaje na mezinárodní závazky ČR překročí tři procenta HDP.

Podrobnosti k dluhové brzdě budou podle náměstka ministra financí Jana Gregora zakotveny v prováděcím zákoně, který se bude připravovat příští rok.

Zákon, který předložilo ministerstvo financí, dále počítá se zřízením rozpočtové rady a zpřísněním rozpočtových pravidel pro místní správy a samosprávy.

Národní rozpočtová rada by měla být pětičlenná a její zřízení si podle materiálu vyžádá roční náklady 50 milionů korun. Rada by měla mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a hodnotit jej, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet. Členové rady budou podle návrhu jmenováni parlamentem, nezávislé na vládě.

Zákon, jehož schválení doporučila i Legislativní rada vlády, by měl platit od roku 2014.