Jak se liší hrubá a čistá mzda ve světě?

Zaměstnanci si mohou finančně polepšit, i když zůstane jejich hrubá mzda stejná jako v minulém roce, a to když dojde ke snížení sazby daně z příjmu fyzických osob nebo povinného pojistného. Před ekonomickou krizí byl světovým trendem pokles povinných odvodů zaměstnanců. V posledních letech však v členských zemích OECD povinné odvody občanů neklesají z důvodu nutnosti zvyšovat daňový výnos státu.

Jak je to v Česku?

Dle údajů OECD činila roční průměrná mzda v Česku za rok 2011 290 481 Kč. Právě s touto roční mzdou budeme nadále pracovat. Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou si vypočítáme u bezdětného zaměstnance.

Průměrná roční čistá mzda v Česku činí 223 772 Kč, tj. 8 972 euro (dle aktuálního kursu ze dne 4. 10. 2012). Průměrná čistá mzda je tak v Česku nejvyšší ze všech východoevropských zemích. Obdobným způsobem jako v Česku je průměrná čistá mzda vypočítána i v ostatních členských zemích OECD. Vždy dle legislativy platné za rok 2011 a u bezdětného zaměstnance.

Kde jsou nejvyšší daně? V Belgii

Z členských zemí OECD se nejvíce liší průměrná hrubá a průměrná čistá mzda v Belgii, kde dosahuje zdanění na straně zaměstnance u bedětného zaměstnance dokonce 42,2 %. Následuje Německo (39,9 %), Dánsko (38,7 %), Maďarsko (35,0 %), Slovinsko (33,4 %), Rakousko (33,4 %), Nizozemí (31,4 %), Itálie (30,8 %), Finsko (29,8 %) a Norsko (29,3 %). Jak vidíme, v první desítce najdeme pouze evropské země. V mimoevropských členských zemích OECD se hrubá mzda od čisté mzdy liší výrazně méně. Zaměstnanci odvádí ze své mzdy podstatně nižší povinné odvody. Hlavní rozdíl je u povinného pojistného (sociální a zdravotní pojištění), které je v mimoevropských zemích citelně nižší. V členských zemích EU je však zdravotní pojištění povinné. Např. v USA odvádí zaměstnanci na povinném pojistném výrazně méně, ale zdravotní pojištění je dobrovolné. Téměř 50 miliónů Američanů je bez zdravotního pojištění.

• Nejméně se hrubá mzda liší v Mexiku, kde zaměstnanec odvede na všech povinných odvodech (dani z příjmu fyzických osob, sociálním a zdravotním pojištění) u průměrné mzdy pouze 6,3 %. Následuje Chile (7,0 %). Mexiko a Chile jsou jedinými dvěmi členskými zeměmi OECD, kde čistá mzda zaměstnance dosahuje více než 90 % jeho hrubé mzdy sjednané v pracovní smlouvy (mzdovém výměru či jinak). Dalšími zeměmi s nízkými povinnými odvody zaměstnance jsou: Korea (12,3 %), Nový Zéland (15,9 %), Švýcarsko (16,1 %), Izrael (16,1 %), Řecko (18,8 %), Irsko (18,9 %), Estonsko (19,6 %), Japonsku (21,0 %). Zdanění práce na straně zaměstnance je v Česku v rámci zemí OECD průměrná.

Nejvyšší čistou mzdu mají Švýcaři

Z členských zemí OECD se mohou z nejvyšší průměrné čisté mzdy radovat Švýcaři, kde roční průměrná čistá mzda dosahuje 53 617 €. S výrazným odstupem jsou na druhém místě Norové (46 483 €). Zatímco při porovnávání průměrné hrubé mzdy ve Švýcarsku a Norsku jsou mezi oběmi zeměmi velmi malé rozdíly a často pořadí v eurech ovlivňuje aktuální směnný kurs, tak při porovnání průměrné čisté mzdy jsou na tom Švýcaři výrazně lépe. Důvodem je nižší zdanění ve Švýcarsku než v Norsku. Zatímco Švýcarsko patří do desítky zemí s nejnižšími povinnými odvody, tak Norsko do desítky zemí s nejvyššími povinnými odvody. Ve Švýcarsku je průměrná čistá mzda vyšší 10,6krát než v Mexiku, kde je nejnižší z členských zemí OECD.

• Z vysoké průměrné čisté mzdy se mohou ještě radovat Australané (42 744 €), Japonci (36 979 ®), Lucemburčané (35 871 €), Švédové (32 805 €), Britové (31 923 €), Nizozemci (31 490 €) a Dánové (31 475 €).
• Nejnižší průměrná čistá mzda ze zemí OECD je v Mexiku (5 076 €), Maďarsku (5 990 €), Turecku (7 025 €), Polsku (7 113 €), Slovensku (7 446 €), Estonsku (7 972 €).

Průměrná čistá mzda v zemích OECD (rok 2011)

Pramen: OECD, Tax Database, Taxation on Wage Income 2011
Poznámka: přepočteno aktuálním kursem ze dne 4. 10. 2012
*u Řecka jsou uvedeny údaje za rok 2010