Eurozóna jedná o nových možnostech, jak snížit zadlužení Řecka

Zadlužení Řecka by letos mělo činit asi 160 procent HDP. Podle analýzy, kterou připravil Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise by se měl tento poměr příští rok zvýšit na 164 procent HDP, takový scénář ale předpokládá, že řecká ekonomika příští rok přestane klesat.

Dosavadní vývoj nicméně tak optimistický zdaleka není; sami Řekové předpovídají, že jejich ekonomika příští rok vykáže propad o 3,8 procenta. To znamená, že bude už šestým rokem v recesi. Za tu dobu se objem hrubého domácího produktu scvrkne asi o čtvrtinu a poměr zadlužení k HDP by příští rok podle propočtů činil 179,3 procenta.

"V tuto chvíli to vypadá, že úroveň zadlužení Řecka bude do roku 2020 podstatně vyšší, než předpokládaný cíl 120 procent HDP," řekl německému listu Süddeutsche Zeitung člen rady ECB Jörg Asmussen. Jako hlavní problém se jeví pomalé tempo reforem a oddalování privatizace.

Asmussen mimo jiné řekl, že pokud se má vývoj v Řecku vrátit na původní trajektorii, mohly by Atény například zorganizovat dobrovolný odkup svých vlastních dluhopisů. ECB k takovému účelu peníze poskytnout nemůže, podle jiného představitele eurozóny, s kterým na zasedání MMF a Světové banky (SB) v Tokiu hovořila agentura Reuters, je ale možné se v této záležitosti obrátit na stálý záchranný fond eurozóny (ESM).

Řecko je už delší dobu závislé na zahraniční finanční pomoci, kterou čerpá od MMF a ostatních členů eurozóny. S věřiteli se teď snaží dohodnout na dalších úsporných opatřeních a reformách, což je zřejmě nezbytná podmínka, aby země dostala další část úvěru. Bez něj by patrně byla nucena vyhlásit státní bankrot. Premiér Antonis Samaras řekl, že dohody by mělo být dosaženo ještě do summitu EU, který bude 18. a 19. října.