Atény mají zatím ještě rozjednaných šest projektů, s nimiž začaly ještě v rámci první privatizační vlny. S jejich dokončením Řecko počítá začátkem příštího roku.
"Pro nadcházející měsíce máme připravenou část významného majetku, který nabídneme v tendrech," řekl na tiskové konferenci šéf privatizačního úřadu HRADF Jannis Emiris.
Vedle rafinerie Hellenic Petroleum budou na prodej i podíly v přístavech Pireus a Soluň. Řecko se ale zbaví i druhé největší vodárenské společnosti Thessaloniki Water či společnosti Larco. Ta patří k největším producentům niklu na světě. Země má v plánu najít investory i pro své největší letiště v Aténách, na prodej jsou i dálniční úseky a menší regionální letiště a kotviště.
Privatizace je nezbytnou součástí snahy Řecka zaplatit dluhy a odvrátit státní bankrot. V rámci podmínek, na nichž se výměnou za čerpání zahraniční finanční pomoci Atény dohodly s EU a MMF, by Řecko mělo do konce roku 2015 z privatizace získat kolem 19 miliard eur (asi 474 miliard Kč). Do roku 2020 pak má program prodeje majetku zajistit kolem 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu Kč).
Řecko ale už nesplnilo několik podmínek, které stanoví, kolik peněz už by Atény měly mít. Od prvního záchranného programu z května 2010 si Řecko takto zajistilo jen asi 1,6 miliardy eur (asi 40 miliard Kč).
Nedostatečný pokrok podle agentury Reuters pramení hlavně z neochoty řecké vlády prodávat státní majetek, dále také z politické nestability a z malého zájmu investorů o řecká aktiva. Na trhu totiž stále panují obavy, že by Řecko mohlo odejít z eurozóny.
Premiér Antonis Samaras v pondělí řekl, že Řecko s věřiteli včas dokončí jednání o dalších úsporných opatřeních, a zajistí si tak další část úvěru. Řečtí činitelé nicméně přiznávají, že dohodu se patrně nepodaří uzavřít do čtvrtka, kdy v Bruselu začíná summit Evropské unie.