Podle serveru Spiegel Online autoři této studie proti jiným nepočítali jen ztráty věřitelů postižených zemích, ale pomocí ekonometrického modelu simulovali dopady krize na růst 42 nejdůležitějších průmyslových a rozvojových zemí, na něž připadá 90 procent světového hospodářství. Vycházeli přitom ze situace v nejhůře postiženém Řecku, o jehož návratu k drachmě se spekuluje už řadu měsíců.
Státní bankrot Řeků a jejich odchod z eurozóny považují odborníci z institutu Prognos "pro světové hospodářství za ekonomicky zvládnutelný". "Nelze však vyloučit, že kapitálové trhy pak ztratí důvěru také v Portugalsko, Španělsko a Itálii a že tam také dojde k bankrotům. Světové hospodářství pak upadne do hluboké recese," předpovídá studie.
Nejpozději poté, co by "euroklub" opustilo Španělsko, dotkne se podle ní krize i dalších významných světových ekonomik. "Jakmile se potopí Evropa, zasáhne to i Čínu a USA," tvrdí ekonom Thiess Petersen, který na výzkumu spolupracoval. Podle propočtů Prognosu by 42 hospodářsky předních zemí přišlo dohromady o 7,9 bilionu eur, z toho 1,2 bilionu by připadlo na nejvýznamnější rozvojové státy skupiny BRIC.
Pokud by z evropské měnové unie musela vystoupit i Itálie, očekávají autoři celosvětovou recesi s celkovými ztrátami okolo 17,2 bilionu eur. To podle nich odpovídá 44 procentům ročního hospodářského výkonu všech zkoumaných zemí.
Rozsah této recese "by dnešními měřítky pojmů, jako je krize, nebylo možné měřit", varuje studie.