Ázerbájdžánský SOCAR a BP urovnávaly spor o těžbu ropy

BP uvedla, že prezident společnosti SOCAR Rovnag Abdullajev se v Londýně setkal s šéfem BP Robertem Dudleyem. Dohodli se prý, že budou dál úzce spolupracovat při těžbě ropy z polí AČG v Kaspickém moři, a to ku prospěchu Ázerbájdžánu a jeho partnerů.

"Byla to otevřená a konstruktivní schůzka, úkol do budoucna je jasný. BP je samozřejmě odhodlána v Ázerbájdžánu zůstat a věnovat se efektivní správě komplexu AČG, který je jedním z největších ropných polí na světě," podotkl Dudley.

Z polí AČG se mělo už v roce 2008 těžit více než milionu barelů ropy denně. Předpoklad růstu těžby mimo Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) tehdy zajistil, že západní diplomaté projekt v Ázerbájdžánu značně podporovali. Otázka prestiže to byla i pro BP.

Ropná pole AČG mají pro Ázerbájdžán zásadní význam. A to tak velký, že datum 20. srpna, kdy byla podepsána smlouva o společné těžbě ropy, se nyní v zemi oslavuje jako Den zaměstnanců ropného sektoru. Každoročně se u této příležitosti konají oslavy.

Pole AČG nicméně nesplnila očekávání, která do něj ázerbájdžánská vláda původně vkládala: v roce 2010 těžba vystoupila na 823.000 barelů denně, od té doby ale klesá. V letošním prvním pololetí průměrná těžba činila pouze 684.000 barelů denně.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev letos 11. října řekl, že proti BP zavede přísná opatření. Zároveň firmu obvinil z vážných nedostatků, jichž se údajně při těžbě z polí AČG dopouštěla. BP v projektu AČG těží ropu spolu s americkými obry Exxon Mobil a Chevron a také s norskou skupinou Statoil.

Společnost SOCAR v polovině 90. let zlomila vaz finančníkovi Viktoru Koženému. Ten chtěl SOCAR zprivatizovat, vláda si to ale rozmyslela a privatizační kupony, které Kožený k tomuto účelu v Ázerbájdžánu nakoupil, ztratily hodnotu. Američtí investoři, pro které chtěl Kožený podíly ve firmě získat, jej pak obvinili z podvodu a zažalovali. Kožený žije od roku 1995 na Bahamách.

Kožený je z podvodů obviněn i v České republice, a to v souvislosti s převody akcií Harvardského průmyslového holdingu, který zakládal. Odvolací soud v Praze ve středu Koženému a jeho obchodnímu partnerovi Borisi Vostrému uložil tresty deset a devět let vězení. Americký časopis Fortune v roce 1996 Koženého transakce podrobně popsal a finančníkovi také vymyslel přezdívku Pirát z Prahy.