Jaké výzvy stojí před EU?

Reforma eurozóny

V Evropě nyní není palčivější problém, než je dluhová krize a její dopady na jednotlivé ekonomiky. Evropské ekonomiky se potýkají s recesí, která je umocňována úspornými opatřeními, jejichž cílem je snaha kočírovat rychle narůstající veřejný dluh v uplynulých letech. Zejména tzv. země jižního křídla se potýkají s problémy s financováním svého dluhu a tyto problémy se přenáší na celou eurozónu. Ostatní členské země eurozóny tak čelí dalšímu tlaku na své veřejné finance z důvodu poskytnutí půjček de facto zkrachovalému Řecku.

V okamžiku, kdy se podaří stabilizovat dnešní nejistou situaci v eurozóně, je třeba nastartovat proces její celé reformy. Ukázalo se, že stávající podoba eurozóny je neudržitelná a nastavení užší spolupráce ve fiskální oblasti bude nutností z hlediska jejího dlouhodobého fungování.

Rozštěpení integrace

S reformou eurozóny jde ruku v ruce reforma celé Evropské unie. Již při zavedení společné měny euro se potvrdilo, že ne všechny země mají zájem participovat na dalším prohloubení integrace. Vzhledem k nestabilitě eurozóny je otázkou, zdali budou mít některé země, které nyní disponují výjimkou ze zavedení eura (jako např. Česká republika) v budoucnosti zájem přijmout euro za své národní platidlo. Tyto země by se s největší pravděpodobností nepodílely ani na dalším prohlubování spolupráce ve fiskální oblasti. Evropská integrace se tak rozštěpí a je třeba nastavit způsob spolupráce mezi zeměmi tak, aby Evropská unie fungovala i při dvoukolejní integraci.

Jednotnost na mezinárodní scéně

Členské země EU jsou různorodé jak z ekonomického, tak z politického hlediska. Je logické, že v době zhoršených hospodářských podmínek mohou být třecí plochy mezi zeměmi ještě výraznější. Ať už bude proces integrace dvoukolejní či nikoliv, je důležité, aby země EU vystupovaly navenek jednotně, neboť jen tak může být EU uznávaným a respektovaným partnerem v mezinárodních vztazích.

Reforma hospodářských politik EU

Evropská unie je až příliš založená na systémech nejrůznějších dotací, o jejichž míře transparentnosti můžeme spekulovat. Společný evropský rozpočet je až příliš zatížen výdaji na společnou zemědělskou politiku. Ta by potřebovala radikální změnu, neboť ve stávající podobě jednoznačně narušuje trh se zemědělskou produkcí, a to nejen na evropské úrovni. Evropská unie by se do budoucna měla zaměřit na výraznější podporu vědy a výzkumu, tak aby se z evropských ekonomik staly v budoucnosti znalostní ekonomiky.

Přiblížení se občanům EU

Dlouhodobým problémem je odcizení EU od vlastních občanů. Je snadné zvyknout si na pozitiva, která lidem přináší např. jednotná měna. Je však velmi těžce vysvětlitelné a obhajitelné, proč finančně přispívat na bankrotující země v takto složité době. Zde je právě klíčová role představitelů jednotlivých zemí, aby dokázali nutnost jednotlivých kroků komunikovat s občany a nepříjemná hospodářská opatření nesvádět na EU, a tím se za ně zbavovat odpovědnosti.