"Ne každý, kdo si udělá živnostenský list, tak se tomuto oboru věnuje," vysvětlil zdánlivý rozpor prezident profesního sdružení hoteliérů a restauratérů Václav Stárek. Podle něj se rovněž na statistikách může projevovat i takzvaný švarcsystém. Řada číšníků a dalších profesí, kteří v jednotlivých zařízeních pracují jako běžní zaměstnanci, mají každý své živnostenské oprávnění a naoko fungují jako živnostníci.
Reálně by se v Česku podle Stárka mohlo vyskytovat zhruba kolem 30.000 restaurací a dalších stravovacích zařízení. Přesné číslo ale nikdo neeviduje, protože počet provozoven se velice rychle mění.
To potvrdil i ředitel analytické společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek. Nejen v Česku ale celosvětově je prý právě obor restaurací považován za jeden z nejrizikovějších a tato zařízení v průměru krachují dvakrát častěji, než subjekty podnikající v jiných oborech. Na místě zkrachovalých restauračních zařízení ale velice rychle vznikají nové restaurace s trochu jiným zaměřením. Na místo klasické restaurace tak vznikne například pizzerie. Ani obměna sortimentu ale novému podnikateli nezaručuje úspěch na místě, kde už jeho předchůdci neuspěli, dodal Beránek.
Počet živnostenských oprávnění pro obor restauratérství a pohostinství
Rok počet živnostenských oprávnění 2008 107. 607 2009 114. 404 2010 119. 029 2011 122. 846 2012* 124. 099
* platné k červnu 2012
Zdroj: ČSÚ Registr ekonomických subjektů