Slovinsko odvrátilo hrozbu žádosti o finanční pomoc

Slovinsko bylo nuceno v dubnu odložit plánovanou nabídku dluhopisů za 1,5 miliardy eur (37,3 miliardy Kč), protože výnosy byly tehdy příliš vysoké. V srpnu se výnosy dluhopisů vyšplhaly až na 7,6 procenta, v poslední době však klesají a podle agentury Reuters dnes výnos činil 5,6 procenta.

"S emisí, která byla dobře načasovaná, Slovinsko získalo čas, během kterého musí prosadit reformy a privatizaci a konsolidovat veřejné finance, aby si udrželo důvěryhodnost na mezinárodních finančních trzích," komentoval dnešní prodej pro agenturu Reuters analytik investiční firmy KD Skladi Matej Tomažin. Země musí v polovině příštího roku splatit dluh dvě miliardy eur.

Slovinské státní banky se potýkají se špatnými dluhy a ekonomika je vysoce závislá na vývozu. Slovinsko tak těžce poškodila globální krize a ekonomika je nyní po mírném oživení opět v recesi. V poslední době tak rostly spekulace, že Slovinsko by mohlo být šestou zemí eurozóny, která požádá o nějakou formu pomoci.

Konzervativní vláda premiéra Janeze Janši již prosadila některá úsporná opatření, od příštího roku plánuje zvýšit věk odchodu do důchodu, snížit podpory v nezaměstnanosti a usnadnit najímaní a propouštění zaměstnanců. Plánuje také vytvořit stání firmu, která by převzala od místních bank špatné úvěry, které nyní dosahují 6,5 miliardy eur, tedy zhruba 18,2 procenta hrubého domácího produktu. Cílem vlády je rovněž zřídit nový statní holding, který bude mít na starosti veškerý státní majetek, a urychlit tak privatizaci.

Na reformách se však musí vláda dohodnout s opozicí a odbory. Odbory již pohrozily, že uspořádají referendum, které by mohlo opozdit nebo zamítnout reformy, pokud vláda prosadí zákony, které s nimi nedohodla, napsala agentura Reuters.