Za zpomalením růstu stál zejména pokles podnikových investic, který kompenzoval růst vládních a spotřebitelských výdajů a mírné oživení exportu. Jižní Korea se nyní potýká s negativními důsledky dluhové krize v eurozóně a doufá ve zrychlení růstu poptávky v rozvíjejících se zemích. Export se na ekonomické aktivitě v Jižní Koreji podílí zhruba polovinou.
Jihokorejská centrální banka tento měsíc snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. Zhoršila rovněž výhled domácí ekonomiky kvůli negativním důsledkům dluhové krize v Evropě.
Banka nyní předpokládá, že jihokorejská ekonomika letos stoupne o 2,4 procenta. V předchozí prognóze počítala s tříprocentním růstem. Odhad hospodářského růstu pro příští rok banka snížila na 3,2 procenta z dříve očekávaných 3,8 procenta.
Mezinárodní měnový fond tento měsíc snížil odhad růstu jihokorejské ekonomiky pro letošní i příští rok o 0,3 procentního bodu. Letos tak počítá s růstem o 2,7 procenta a napřesrok o 3,6 procenta. Jižní Korea je čtvrtou největší ekonomikou v Asii.