Mluvčí Merkelové: Německé právo nedovolí nový odpis řeckého dluhu

"Německý zákon o státním rozpočtu v článku 39 říká, že úvěr je možné poskytnout jen v případě, kdy není pravděpodobný bankrot," řekl Seibert na tiskové konferenci. Odpovídal tak na dotaz, zda je možné, aby Řecko odepsalo další část dluhu, a přesto mohlo dál zůstat v eurozóně.

"My bychom si takovým krokem svázali ruce a rozhodně by to nebylo ani v zájmu Řecka," vysvětlil Seibert. Soukromí věřitelé Řecka už letos odepsali dluh za více než 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč).

Pokud by Řecko mělo odepsat další část veřejného dluhu, nemůže spoléhat ani na pomoc ECB. Ta by se nemohla takového odpisu ani zúčastnit, protože by to bylo posuzováno jako nepřímé financování vlády. Upozornil na to člen rady ECB Ewald Nowotny.

"Z pohledu ECB není odpuštění dluhu možné, protože by to odpovídalo nepřímému financování státu. ECB se tudíž nemůže zúčastnit žádné operace, která by se určitým způsobem týkala veřejného sektoru, řekl Nowotny, jehož cituje agentura Reuters.

Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc. Věřitelé ji Aténám přiznali ve výši 110 miliard eur. Záhy se ukázalo, že tato částka stačit nebude, a Řecko si dohodlo nový úvěr za 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč). Bez této pomoci by Řecko patrně muselo vyhlásit státní bankrot.

Nowotny je členem Rady guvernérů ECB a zároveň šéfem rakouské centrální banky. Na dnešní konferenci o podnikových financích ve Vídni Nowotny řekl, že Řecku potrvá dlouho, než se mu podaří ekonomiku stabilizovat.