Euro dál slábne, trh sleduje hlavně vývoj v Řecku

Řecko má zásadní vliv na pokles kurzu eura hned z několika důvodů. Jedním z nich je čtvrteční oznámení řeckého Účetního dvora, podle něhož by mohlo být nové snižování důchodů a rušení některých prémií neústavní. Právě tyto reformy požadují zahraniční věřitelé Řecko a pokud je Atény neprosadí, může se Řecko ocitnout bez peněz.

Druhým důvodem, který zhoršuje vyhlídky dalšího vývoje v Řecku, je seznam bohatých Řeků, kteří mají bankovní konta ve Švýcarsku. Takzvaný Lagardeové seznam, který se řeckým úředníkům dostal poprvé do rukou už v roce 2010, obsahuje více než 2000 jmen. Jsou mezi nimi i dva bývalí vládní ministři, příslušníci podnikatelské elity, několik úředníků z ministerstva financí, a také lékaři, právníci i novináři.

Seznam údajných daňových delikventů v roce 2010 předala tehdejší francouzská ministryně financí Christine Lagardeové svému řeckému protějšku, jímž byl tehdy Jorgos Papakonstantinu. Ten ale nenařídil, aby se podezřením z daňových úniků začala zabývat policie. Seznam byl prý později "někam založen". Nesháněl se po něm ale ani Papakonstantinův nástupce, tedy Venizelos.

Podle britského ekonomického listu Financial Times teď oběma bývalým ministrům hrozí trestní stíhání. Záležet bude na postoji parlamentu, který musí rozhodnout, zda oba aktéry vydá policii. Finanční prokuratura se na parlament zatím obrátila s požadavkem, aby prošetřil, proč se ani jeden z bývalých ministrů nezačal seznamem zabývat.

Třetí důvod, který finanční trhy bedlivě sledují a který hodně přispívá k poklesu eura, jsou vyhlídky řecké politické scény. Týká se to právě bývalého ministra financí Venizelose a jeho strany PASOK. Proti jeho vedení ve straně narůstá odpor a vzhledem k tomu, že v parlamentu se má příští týden hlasovat o několika klíčových otázkách, nevěstí takový vývoj nic dobrého.

Zásadní hlasování se podle ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) bude týkat rozpočtu na příští rok a programu úspor za 13,5 miliardy eur (více než 340 miliard Kč). Ten požadují mezinárodní věřitelé Řecka za uvolnění další části finanční pomoci, kterou si s nimi Atény dohodly. Pokud by Řecko dohodnuté podmínky nesplnilo, téměř jistě by zůstalo bez peněz a patrně by bylo nuceno vyhlásit státní bankrot.