Kdo se nejvíce podílí na financování EU?

Společný rozpočet Evropské unie je specifický z řady důvodů. Jedním z nich je skutečnost, že jeho výše je závislá právě na víceletém finančním rámci, který stanovuje závazné limity pro dílčí roční rozpočty. A právě z tohoto důvodu se dá očekávat, že jednání o novém finančním rámci budou pro představitele jednotlivých členských zemí EU klíčovým tématem.

Kdo financuje EU?

Z hlediska bilance plateb z a do společného rozpočtu se členské země EU člení na čisté plátce a čisté příjemce. Podle údajů za loňský rok 2011, bylo celkem 16 zemí čistými příjemci, včetně České republiky, a 11 zemí figurovalo jako čistí plátci (viz uvedený graf). Vůbec nejvíce přispívá na chod EU tradičně Německo. Jenom tato samotná země odvádí do rozpočtu ročně přibližně 20 % součtu všech plateb od členských zemí unie. Poměrně značná část příspěvků do rozpočtu pochází taktéž z Francie, Itálie a Velké Británie. Celkově jsou tyto tři ekonomiky s Německem zdrojem přibližně 60 % příspěvků všech zemí do rozpočtu EU.

Čtěte také

• Budoucnost Evropské unie: rozpad či politická unie?
• Pro a proti dalšího prohlubování integrace v EU
• Jaké výzvy stojí před EU?

Některé země, patřící do skupiny čistých plátců si navíc v minulosti vyjednaly slevu z rozpočtu, a to konkrétně Velká Británie, Německo, Rakousko, Nizozemí a Švédsko. V současné době také zaznívají hlasy z Dánska volající po slevě z rozpočtu, neboť se Dánům v minulosti nepodařilo prosadit zrušení slev, které si vydobyly jiné země, a tudíž nárokují slevu taktéž. Není tak překvapením, že se při projednávání finančního rámce střetnou dva tábory. Jednak to budou země volající po úsporách a nenavyšování výdajů a logicky tak rozpočtových příjmů jako např. Německo. Motivace k úsporám v rozpočtu bude poměrně velmi silná, neboť řada zemí je již nyní dost zatížena finanční podporou krachujícího Řecka. Na druhé straně země jako např. již zmíněné Řecko, Španělsko či Polsko budou mít motivaci hájit navýšení rozpočtu dle plánu Evropské komise.

Saldo plateb jednotlivých zemí do rozpočtu EU

Zdroj: Evropská komise

Jak je na tom Česká republika?

Česká republika figuruje již od počátku svého členství v EU v pozici čistého příjemce ze společného evropského rozpočtu. Podle údajů Ministerstva financí ČR jsme během období od května 2004 do 30. června letošního roku odvedli do společného rozpočtu cca 285 mld Kč a inkasovali jsme částku cca 468 mld Kč. Celkově jsme díky našemu členství v EU získali částku přibližně 183 mld Kč. Naši v současné době čistou pozici vůči rozpočtu EU však ohrožují vleklé problémy s čerpáním dotací z evropských fondů. Ty se odrazily i v tom, že během první poloviny letošního roku je naše čistá pozice relativně nižší, jedná se o necelých 7 mld Kč. Vzhledem k tomu, že výše našeho příspěvku do rozpočtu je daná, v případě pokračujících potíží s čerpáním dotací se tak naše země může dostat do pozice čistého plátce. Narovnat proces čerpání z evropských fondů je pro ČR klíčovou výzvou, která v případě jejího nezvládnutí bude mít poměrně velké materiální dopady.