Nezaměstnanost na Vysočině v říjnu zůstala na 8,5 procenta

Tento nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel ve věku 15 až 64 let, zatímco současná míra nezaměstnanosti poměřuje uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním lidem.

Míra nezaměstnanosti se v říjnu na Vysočině zvýšila o desetinu procentního bodu na Havlíčkobrodsku, Třebíčsko naopak vykázalo stejný procentuální pokles. Situace se nezměnila na Pelhřimovsku, Žďársku a Jihlavsku.

"Hlavním důvodem stagnace nezaměstnanosti v našem kraji bylo poměrně slušné počasí, které umožnilo pokračování sezonních prací v zemědělství, lesnictví i v turismu," řekl ČTK Pavel Literák, analytik úřadu práce v Jihlavě. V říjnu se téměř nezměnily ani počty nezaměstnaných absolventů škol. Úřad práce jich na Vysočině eviduje 2238. "Což je pouze o 17 osob více než v předchozím měsíci," uvedl Literák. V dalším období už ale odborníci očekávají spíš nárůst nezaměstnanosti kvůli ukončování sezonních prací.

Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti na Vysočině nižší o čtyři desetiny procentního bodu, protože lidí hledajících práci bylo o 655 méně.

V České republice míra nezaměstnanosti v září vzrostla na 8,5 procenta ze zářijových 8,4 procenta. Zvýšení vykázalo 53 okresů. Podíl nezaměstnaných lidí v ČR na konci září činil 6,7 procenta.

Ukazatelé nezaměstnanosti na Vysočině: okres počet uchazečů září počet uchazečů říjen míra nezaměstnanosti září (pct) míra nezaměstnanosti říjen (pct) H.Brod 3838 (3847) 3858 (3868) 8,5 8,6 Jihlava 4785 (4976) 4822 (5017) 7,8 7,8 Pelhřimov 1977 (2007) 1971 (2006) 5,2 5,2 Třebíč 6284 (6325) 6271 (6313) 11,0 10,9 Žďár n.S. 5344 (5353) 5311 (5324) 9,1 9,1 Kraj Vysočina 22.228 (22.508) 22.233

(22.528)

8,5 8,5

pozn. - čísla udávají počet uchazečů, kteří mohou okamžitě nastoupit do práce, čísla v závorce pak celkový počet uchazečů.

Zdroj: MPSV