Pro vyrovnání s církvemi má stát až 37.000 ha zemědělské půdy

"Předpokládáme, že veškerá tato půda nebude převedena do vlastnictví církví, neboť stále probíhají majetkoprávní lustrace a srovnání historického stavu z pozemkových knih a současného katastru nemovitostí," řekl Šťovíček. Nevydaná část pozemků by podle něj mohla být využita například při vypořádání nároků ostatních restituentů. Dokud však nenabude zákon účinnosti, fond nemůže s těmito pozemky jakkoliv nakládat, pouze je za omezených podmínek pronajímat.

Zemědělské podniky hospodařící na půdě, z níž část by v rámci restitucí mohla být vrácena církvím, se bojí nejistoty po změně vlastníka půdy, mimo jiné možného zvýšení nájmů. Na dotaz ČTK to dnes uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Podle Pýchy navíc není jasné, kterých konkrétních pozemků by se restituce dotkly. "My jsme o to opakovaně žádali Pozemkový fond i ministerstvo zemědělství a žádnou odpověď jsme nedostali," postěžoval si.

"Na tuto situaci (schválení restitucí) se připravujeme už od vzniku návrhu tohoto zákona. V současné době již máme vypracovanou metodiku k vydávání církevního majetku a v nejbližší době budou proškoleni zaměstnanci Pozemkového fondu," uvedl Šťovíček, který se chce zároveň setkat se zástupci církví a informovat je, jak o vydání pozemků žádat.

V důsledku historického vývoje na 80 procentech polí, luk a pastvin v Česku hospodaří nájemci, nikoliv vlastníci. Podíl pronajaté půdy na celkové ploše je po Slovensku v českém zemědělství nejvyšší ze všech zemí EU. Zástupci zemědělských organizací se přes četné názorové rozpory shodují na tom, že by bylo dobře, pokud by podíl zemědělců hospodařících na vlastní půdě vzrostl.

Na převzetí lesů se církev připravuje vytvořením správního aparátu s lesnickou odborností na Arcibiskupství pražském. Podle vedoucího správy majetku na Arcibiskupství Karla Štíchy má církev zájem na navázání činnosti v minulosti, prodej pozemků připustil jen v ojedinělých a odůvodnitelných případech. Mezi největší restituenty lesů patří Arcibiskupství pražské, Arcibiskupství olomoucké, Biskupství ostravsko - opavské a některé církevní řády. Nejvíce církevních lesů se nachází na severní Moravě.

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupu komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.

Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči přibližně o 2500 budov, 175.000 hektarů lesa a 25.000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi.