Francii čeká recese, Německo kvůli Paříži stále znepokojenější

Francouzská centrální banka předpovídá, že hrubý domácí produkt (HDP) Francie klesne v posledním čtvrtletí roku o 0,1 procenta, tedy stejně jako to předpokládá pro třetí čtvrtletí. To by znamenalo technickou recesi, definovanou jako dvě čtvrtletí poklesu za sebou.

Prognóza banky podle ekonomů znamená, že socialistická vláda prezidenta Françoise Hollanda byla příliš optimistická, když pro příští rok předpověděla růst HDP o 0,8 procenta. Zřejmě tak nebude schopna splnit cíl dosáhnout pomocí zvýšení daní poklesu rozpočtového deficitu na tři procenta HDP z letošních 4,5 procenta.

"Nevypadá to dobře. Vládní politika je zcela nekonzistentní. Vytvářejí recesi a s opatřeními na podporu růstu odkládají na později," řekl agentuře Reuters ekonom konzultační firmy Asteres Nicolas Bouzou.

Velké obavy o zdraví Francie má Německo, protože obě země jsou osou eurozóny a společně chtějí zastavit šíření dluhové krize z okraje měnové unie do jejího jádra. Ekonomové přitom vidí v nynější francouzské politice pokračujících vysokých veřejných výdajů a zvyšování daní velká rizika pro ekonomiku.

Ministr Schäuble tento týden požádal pětičlenný výbor ekonomických poradců, takzvanou "radu moudrých", aby vypracovala návrh doporučení reforem ve Francii. Agentuře Reuters to sdělily dva nejmenované vládní zdroje. Členové rady dávají své obavy ohledně Francie nepokrytě najevo.

"Obavy narůstají, protože francouzská vláda nepodniká žádné reformy trhu práce," řekl jeden z členů rady Lars Feld, dodal ale že vláda radu oficiálně o zprávu nepožádala. Rada se ve své středeční zprávě o stavu německé ekonomiky dotkla i Francie, když vyjádřila obavy z pokračující stagnace a vyjádřila pochyby, zda budou dosavadní opatření stačit k plánovanému snížení jejího deficitu.

"Největším problémem v tuto chvíli už není Řecko, Španělsko nebo Itálie. Je to Francie, protože nepodnikla nic k obnově konkurenceschopnosti, a dokonce míří opačným směrem," řekl Feld. "Francie potřebuje reformu trhu práce. Ze zemí eurozóny se tam pracuje každý rok méně, tak kam to asi může vést?" dodal ekonom.