Plastová okna: Co zohlednit při výběru (4.díl)

Ať už se ale stavebník rozhodne pro cokoli, v každém případě by měl zvolit takový systém, který i při zavřeném okně umožňuje přirozenou cirkulaci vzduchu, aby se vyvaroval pozdějších komplikací, o nichž již byla řeč. Pochopitelně to opět platí společně pro všechny druhy oken. Nejjednodušší způsob takového trvalého přivětrávání, řešený už v systému kování, je tzv. čtvrtá poloha kličky, díky níž se mezi rámem a křídlem pootvírá uzoučká štěrbina. Spolehlivější je ovšem taková mikroventilace, která funguje nezávisle na lidské vůli.

Rovněž barvu profilu lze volit podle libosti - už dávno se plast neomezuje pouze na bílou a také už dávno překonána je barevná úprava nalepenou fólií. Nekvalitnější technologií je probarvování koextruzí, při níž vznikne nerozlučné spojení podkladu s vrchní vrstvou barevného akrylátu. Takový povrch je dostatečně tvrdý, mechanicky odolný a barevně stálý. Případné drobné škrábance, které může okno během své dlouholeté služby utrpět, se jednoduše zabrousí.

Zmíněné kašírovací fólie se někdy, a nepříliš umně, snaží imitovat texturu dřeva. Volba profilu v takové podobě je asi tou nejnešťastnější vůbec. Plastové okno pak s dřevěným prohrává, neboť se pokouší předstírat něco, čím není, a nahrává pochybovačům: dřevo se totiž nikdy nesnaží tvářit jako plast.

Připraveno ve spolupráci s časopisem