Obliba italských dluhopisů se zvyšuje, tvrdí šéfka tamní agentury

Evropská komise tento týden varovala, že veřejný dluh Itálie se příští rok zvýší až na 128 procent hrubého domácího produktu. Byl by tak druhý největší v Evropě, hůř je na tom už jen Řecko. V roce 2014 by se se vládě nemuselo podařit deficit vůbec snížit, ačkoliv kabinet se snížením schodku počítá.

Výnosy italských dluhopisů během letošního léta prudce stoupaly a u klíčové desetileté splatnosti vystoupily vysoko nad šest procent. Pokud by tak vysoko zůstaly delší dobu, země by patrně nedokázala dluh obsluhovat. Od července ale výnosy vytrvale klesají.

Růst výnosů pomohl zastavit prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi, který v létě řekl, že ECB udělá cokoliv, aby zachránilo euro před rozpadem. V září pak ECB představila nový program nákupu dluhopisů zadlužených zemí eurozóny, označovaný jako Outright Monetary Transactions (OMT; přímé měnové transakce).

"Není pochyb o tom, že jsme schopni bez problémů obsluhovat dluh. A to i v případě, že budou vyšší výnosy," řekla Cannataová. "Itálie se na ESM (záchranný fond eurozóny) obracet nebude. My nečekáme, že ECB bude kupovat naše dluhopisy. Nic takového není na obzoru," dodala.

Pokud chce některá členská země eurozóny požádat ECB, aby začala nakupovat její dluhopisy, a pomohla tak snížit výnosy, musí se nejprve obrátit na fond ESM. Tím se program OMT aktivuje. Žadatel se ale také musí zavázat, že bude plnit přísné podmínky, které jsou s poskytnutím pomoci spojené.

Itálie má třetí největší ekonomiku eurozóny a ekonomové se obávají, že pokud by se Itálie dostala do problémů, peníze na její záchranu by nemusely stačit. S problémy se navíc potýká i Španělsko, což je čtvrtá největší ekonomika v eurozóně. Španělé již avizovali, že o pomoci uvažují, zatím se ale nerozhodli. Madrid by tak učinil jen v případě, kdyby přínos pomoci převážil nad náklady, které jsou s jejím čerpáním spojené.