Rusku prý hrozí stagnace, pokud neuvolní fiskální politiku

Nová fiskální pravidla by omezila schopnost Ruska rozhodovat o způsobu, jak nakládat s petrodolary, tedy s příjmy z prodeje ropy. To je pro tamní vládu zcela zásadní, protože právě daně z prodeje energetických surovin až z poloviny plní státní rozpočet.

Rusko je největším producentem ropy a zemního plynu na světě. Pokud má ale fungovat tříletý rozvojový plán, o němž se bude hlasovat v parlamentu, musela by průměrná cena ropy na světových trzích činit více než 100 dolarů za barel.

Severomořská ropa Brent se nyní prodává za zhruba 109 dolarů, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) stojí kolem 87 dolarů. V poslední době ale ceny výrazně kolísají, neboť z jedné strany je ovlivňuje napětí na Blízkém východě, z druhé pak hrozba zpomalení růstu ekonomiky a s tím spojený pokles poptávky.

"Souhlasíme s těmi, kdo říkají, že je třeba napravit rozpočtová pravidla," řekl náměstek ministra hospodářství Andrej Klepač, když představoval dlouhodobou prognózu vývoje ruské ekonomiky. Materiál, který vypracoval jeho úřad, prognózuje vývoj do roku 2030. "Není možné dosáhnout toho scénáře (vysokého růstu) bez rozpočtového deficitu a zmírnění rozpočtových pravidel," dodal.

Nová rozpočtová pravidla, o nichž Klepač hovořil, se vztahují právě k cenám ropy. Stěžejním bodem je omezení nakládat s penězi, jestliže se cena ropy sníží pod určitou úroveň. Nová fiskální politika má podporu předsedy vlády Dmitrije Medveděva.

Klepač řekl, že pokud se má naplnit prognóza jeho úřadu, muselo by Rusko do roku 2030 zvýšit výdaje na zdravotnictví, vzdělání, vědu a dopravu na 20 procent hrubého domácího produktu. V současné době se tyto výdaje pohybují kolem 12,7 procenta HDP. Ministerstvo ve své prognóze očekává, že ekonomika do roku 2030 poroste tempem 4,1 procenta ročně.