Norma týkající se vyvlastňování kvůli stavbě silnic rozděluje proces na samotné vyvlastnění a na náhradu za vyvlastňovanou nemovitost. Dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně 420 korun za čtvereční metr. Nově by výše měla být stanovena podle skutečného stavu pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění.
Před vyvlastněním bude nově investor moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální hodnotě. Novela by tak měla zabránit tomu, aby stát vykupoval pozemky za nepřiměřeně vysoké ceny.
Pokud vlastník pozemku podá námitku proti vyvlastnění, bude mít odkladný účinek. Pokud by ale namítal pouze proti stanovené ceně, pak už odklad nebude. Proces stanovení náhrady se tak může podle ministra řešit samostatně. Stát by mohl ročně touto změnou zákona ušetřit miliardy korun ročně.
Novelu, která ruší možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, označil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) za mezikrok. Do konce roku předloží vládě věcný záměr obsáhlejší změny horního zákona, která má zachovat vliv státu na těžbu a využití strategických surovin včetně uhlí. Tato úprava má podle ministra řešit i otázku případného vyvlastňování.
Novelu doporučoval zamítnout senátní hospodářský výbor, podle jehož zástupce Jiřího Bise (ČSSD) se stát zbavuje možnosti využít "v celospolečenském veřejném zájmu" ložiska strategických surovin.
Stočený tachometr je dost drahý problém. Jen Poláci kvůli tomu vyhodili 30 miliard z okna
Hybridní už je také Tatra. Vzduchem chlazenému dieselu o výkonu 408 koní pomáhá elektromotor nabízející dalších 680 koní
Luxus téměř západní: Vlády celé socialistické soustavy dostaly k dispozici GAZ 13 Čajku
První generace Škody Octavia je legenda a každý s ní jezdil. Jak dobře tohle auto ale znáte? Kvíz vás prověří
Zatočí Donald Trump s evropskými automobilkami a s elektromobily? Jeho návrat do úřadu není dobrá zpráva
