"Letos zůstaly brambory na 24.000 hektarech a na dalších 7000 až 8000 hektarech je pěstují zahrádkáři, kteří mají plochu pod jeden hektar," řekl Chlan na dnešní diskusi o pěstování brambor v Plzeňském kraji. Podle něj se sice plochy osázené bramborami zmenšují, ale stoupají výnosy a zvyšuje se kvalita brambor. V Evropě se plochy brambor zvětšují jen ve Francii díky státní podpoře velkoskladů.
Smyslem svazu je podporovat pěstování a prodej v Česku vypěstovaných brambor a podporovat šlechtitele. Dovozce lze "umravnit" cenou sadby, dodal Chlan. Brambory patří podle něj mezi nejlevnější zeleninu v ČR. Svaz chce od roku 2014 zajistit, aby se na pultech poznalo, které balené brambory jsou vypěstované v ČR a které v cizině. Do Česka se ročně, podle úrody v Evropě, doveze zhruba 150.000 tun brambor a 50.000 tun českých se vyveze. "Poslední léta vyvážíme více sazby, než dovezeme," řekl ředitel šlechtitelské stanice VESA Velhartice Viktor Kopačka.
V supermarketech se podle něj dají koupit nádherné vzhledné brambory, ale "nedají se moc jíst". Spotřeba brambor klesla oproti 80. letům minulého století z více než 80 kilogramů na 65 až 68 kilogramů na obyvatele za rok. Lidé se více orientují na přílohy s rychlou přípravou.
"Cítíme pokles produkce. Loni jsme vykoupili 82.000 tun škrobárenských brambor, letos necelých 58.000 tun," řekl Ivica Punčikar, šéf Lyckeby Amylex Horažďovice, největšího výrobce bramborového škrobu v ČR. Firma podporuje pěstitele brambor "zelenými úvěry", tedy zajištěním služeb setí, ošetřování a sklizně. Podle Punčikara letos poprvé po letech dodavatelům mírně vzrostly pěstební plochy. V ČR se nakoupí přes 100.000 tun brambor na výrobu škrobu. Další zhruba stejné množství se zpracuje na sadbu a stejný objem na lupínky a hranolky.
V Plzeňském kraji dnes podle diskutujících expertů neexistuje velkopěstitel konzumních brambor. Zemědělská družstva na Klatovsku a Plzeňsku je sice stále sejí, ale jen pro své členy a zaměstnance. Hlavní bramborářskou oblastí Česka je Vysočina.