Japonská vláda opět zhoršila hodnocení domácí ekonomiky

"Japonská ekonomika v poslední době vykazuje slabost kvůli zpomalení světové ekonomiky," uvedla vláda. Upozornila zejména na nejistotu kolem dluhové krize v eurozóně a zpomalení hospodářského růstu v Číně. "Světová ekonomika vysílá určité příznivé signály, nemůžeme ale být optimističtí," dodala.

Ke slabým ekonomickým vyhlídkám Japonska přispívá rovněž tamní politický vývoj. Očekává se, že japonský premiér Jošihiko Noda dnes rozpustí dolní komoru parlamentu a vypíše předčasné volby.

Japonský hrubý domácí produkt se ve třetím čtvrtletí podle očekávání snížil o 0,9 procenta po nárůstu o 0,1 procenta v předchozích třech měsících. Pokud by třetí největší ekonomika světa klesla také ve čtvrtém čtvrtletí, dostala by se do recese. Ta je obvykle definována jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.

Japonská ekonomika je silně závislá na exportu, takže byla těžce zasažena hospodářským útlumem v zahraničí. Diplomatický spor s Čínou navíc snížil poptávku čínských spotřebitelů po japonském zboží.

V Číně se na podzim konala řada protijaponských demonstrací provázených výzvami k bojkotu japonského zboží. Protesty se místy zvrhly v násilí, rabování a zapalování obchodů. Za protesty stojí spor kolem neobydlených ostrovů, na něž si činí nárok jak Peking, tak Tokio. Protesty v čínských ulicích již sice polevily, diplomatický spor však nadále trvá a způsob jeho prezentace čínskými médií poškozuje image japonských podniků.

Šéf japonské centrální banky Masaaki Širakawa tento týden uvedl, že banka bude pokračovat v uvolněné měnové politice, aby podpořila domácí ekonomiku. Upozornil však, že samotné tištění nových peněz hospodářské problémy nevyřeší, a vyzval vládu k opatřením na zvýšení růstového potenciálu, například k hospodářským reformám a deregulaci.