"Otázku potřeby odpisu dluhu považuji za otevřenou," řekl Weidmann, který je z titulu své funkce členem bankovní rady Evropské centrální banky. "Lze si klást otázku, zda takové riskantní rozhodnutí zajistí náležitou motivaci, nebo zda by nemělo smysl stanovit odpis, který bude nakonec stejně nutný k obnovení přístupu na kapitálový trh, jako vyhlídku po uskutečnění reforem," dodal.
Poslední zpráva inspektorů "trojky" konstatovala, že Atény nebudou schopny splnit stanovený cíl snížit do roku 2020 státní dluh na zvládnutelnou úroveň 120 procent hrubého domácího produktu. Zatímco eurozóna navrhuje řešit to odložením tohoto cíle o dva roky, Mezinárodní měnový fond se postavil důrazně proti tomu a naznačuje, že země eurozóny by měly přispět ke snížení dluhu tím, že část z něj odepíšou. To ale odmítá Německo i další země eura.
Spor mezi věřiteli blokuje uvolnění další částí úvěru pro Řecko v sumě 31 miliard eur (792 miliard Kč) z druhého záchranného programu z počátku tohoto roku. Vyřešit by se měl na úterním zasedání ministrů financí eurozóny.
Na počátku roku odepsali zhruba polovinu svých řeckých pohledávek soukromí investoři jako banky, fondy a pojišťovny. Řecký státní dluh to však vzhledem k nutnosti dalších mnohamiliardových záchranných úvěrů snížilo jen na krátkou dobu.