Řecko stále čeká na 31,5 miliardy eur (asi 800 miliard Kč), které mělo dostat už v červnu. Kvůli skluzu v plnění dohodnutých podmínek ale eurozóna uvolnění této tranše neustále odkládá, přestože Řecko už mezitím schválilo další úspory. Mezi eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) vznikl spor o to, jak zacelit dvouletý výpadek ve financování země. Ministři slíbili, že dohodu uzavřou v pondělí 26. listopadu.
Řecko nebude schopno splnit podmínku snížit do roku 2020 státní dluh na zvládnutelnou úroveň 120 procent hrubého domácího produktu, což chtějí evropské vlády řešit prodloužením tohoto termínu do roku 2022. S tím ale nesouhlasí MMF, který naléhá na eurozónu, aby zmírnila řeckou zadluženost odepsáním části svého dluhu, což ovšem Evropa odmítá. Obě strany tak jednají o jiných možnostech snížení řeckého dluhu, který se blíží hranici 200 procent HDP.
"Nutná jsou další opatření a my jsme o nich s MMF intenzivně jednali. V podstatě se shodujeme na tom, že výpadek se pokryje a že se to bude možné udělat prostřednictvím zpětných odkupů řeckých dluhopisů na trhu," řekl německý ministr novinářům po setkání s poslanci parlamentu.
Německá kancléřka Angela Merkelová podle zdroje agentury Reuters dnes německým zákonodárcům řekla, že nadlimitní řecký dluh by bylo možné snížit pomocí nižších úrokových sazeb na dluh Řecka u mezinárodních věřitelů a prodloužením jeho splatnosti z 15 na 30 let. Další možností je podle ní posílit úvěrovou kapacitu Evropského fondu finanční stability (EFSF) až o deset miliard eur.
Před úterní schůzkou se objevovaly zprávy, podle nichž se EU rozhodne uvolnit Řecku až 44 miliard eur (až 1,1 bilionu Kč), tedy tři plánované tranše najednou za druhé, třetí i čtvrté čtvrtletí. Bez těchto peněz Řecku reálně hrozí státní bankrot.