ČEZ chce v budoucnu provozovat pouze omezený počet modernizovaných uhelných bloků a zároveň chce prodejem Počerad vyřešit podezření z omezování konkurence, které vyšetřuje Evropská komise. Kromě Počerad k prodeji nabídl také elektrárny Chvaletice, Tisovou, Mělník 3 a Dětmarovice. O Počerady projevil zájem Czech Coal a Energetický a průmyslový holding (EPH).
Situace je komplikovaná i kvůli dodávkám z Czech Coalu - EPH s ním vede spor o uhlí pro teplárnu Opatovice, které má zajištěné jen do konce roku, a to samé platí i pro ČEZ a Počerady.
"O dodávkách po roce 2012 ještě probíhá jednání, jehož průběh nekomentujeme. Smlouva trvá do začátku roku 2013," řekl ČTK mluvčí ČEZ Ota Schnepp. Počerady jsou jednou ze dvou největších českých tepelných elektráren, celkový výkon je v současnosti 1000 megawattů a roční výroba elektřiny okolo sedmi terawatthodin. To zhruba odpovídá jednomu ze dvou bloků jaderné elektrárny Temelín.
"Určitě to do toho prodeje může promluvit. Pokud ČEZ Počerady neprodá, určitě nezíská smlouvu za stávajících podmínek," řekl ČTK analytik J&T Banky Bohumil Trampota. Podle něj se ale ČEZ pokusí uhlí získat jinak - buď navýšením těžby v Severočeských dolech, jež vlastní, nebo utlumením elektrárny Chvaletice. Skupina J&T může mít ve hře o Počerady také své zájmy, protože spoluvlastní EPH, tedy jednoho z adeptů na jejich koupi.
Ročně Počerady spotřebují okolo šesti milionů tun uhlí, tedy asi jednu sedminu české těžby. Severočeské doly každý rok vytěží okolo 25 milionů tun uhlí, ale jsou vytížené dodávkami do jiných elektráren ČEZ.
"Výroba elektřiny v Počeradech je relativně ziskovější ve srovnání s Chvaleticemi. Ty měly navíc původně ukončit činnost už v roce 2015," řekl Karel Tezner z Institutu energetických informací. Soudí, že se ČEZ může bez Czech Coalu obejít úplně. Znamenalo by to ale, že by v provozu zůstaly jen některé bloky Počerad, protože Chvaletice odebírají asi polovinu potřebného množství uhlí. S použitím jiného uhlí by se mohly projevit určité technické problémy, protože Počerady byly projektovány pro uhlí z nedalekého dolu Vršany, který během 90. let připadl Czech Coalu.
ČEZ sám s dodávkami z Severočeských dolů nepočítá. "Nahrazení dodávek ze SD není reálné," řekl ČTK už dříve Schnepp. Třetí hnědouhelný těžař, Sokolovská uhelná, zřejmě v úvahu ani nepřipadá, stejně jako případný dovoz uhlí odjinud.
ČEZ v Počeradech staví novou elektrárnu, která by využila už zavedenou infrastrukturu a zároveň nebyla závislá na uhlí. Stavba paroplynového zdroje s 840 megawatty za 17 miliard korun začala v březnu 2011. "Strojní část je již usazena na místě a hotova, nyní probíhají poslední montáže v oblasti elektro," uvedl Schnepp.
Teď začne čištění celé soustavy a postupné uvádění do provozu. "Ještě do konce letošního roku bychom rádi zkušebně zapálili první plynovou turbínu,“ řekl vedoucí projektového týmu Jiří Šinágl. Na plný provoz by měl paroplynový zdroj najet ve druhé polovině roku 2013. Podobných elektráren na plyn chce ČEZ v Česku postavit víc - mají pomáhat s výrobou ve špičkách a snížit závislost na hnědém uhlí.