Viamont je v konkurzu, věřitelé jiné řešení nenavrhli

23.11.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Ústí nad Labem 23. listopadu (ČTK) - Stavební firma Viamont, založená bývalým ministrem dopravy Alešem Řebíčkem, je v konkurzu. Po schůzi věřitelů o tom rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem. Návrh na prohlášení konkurzu na začátku srpna podala sama firma. Po lhůtě splatnosti měla závazky v objemu asi 33 milionů korun.

"Protože v zákonné lhůtě nebyl podán návrh na řešení úpadku reorganizací, a ani schůze věřitelů se neusnesla na jiném způsobu řešení úpadku, přichází v úvahu pouze konkurz," uvedl soud ve svém rozhodnutí. Tímto krokem přechází oprávnění nakládat s majetkem na insolvenčního správce.

Soud zároveň potvrdil složení věřitelského výboru, který tvoří společnosti Tomaltech Invest, Zempra DC a Trail Servis.

V srpnovém návrhu na prohlášení insolvence Viamont vyčíslil krátkodobé závazky na zhruba 218 milionů korun. Zajištěny měly být aktivy, jako například zásobami, finančními prostředky a krátkodobými pohledávkami, v hodnotě 222 milionů Kč. Do potíží se podnik podle tehdejšího vyjádření svých představitelů dostal mimo jiné kvůli ekonomické recesi a "nepřátelské mediální kampani".

Firmu Viamont založilo v roce 1992 několik zaměstnanců tehdejší Traťové strojní stanice Ústí nad Labem, kteří svému bývalému zaměstnavateli začali vzápětí konkurovat. K opravám železničních tratí se postupně přidala i železniční doprava a další aktivity. Když se firma v roce 1996 změnila na akciovou společnost, předsedou představenstva se stal Řebíček a ve vedení vydržel až do roku 2004. O necelé dva roky později se stal poslancem a ministrem dopravy v Topolánkově vládě. Tvrdil, že svůj podíl ve Viamontu prodal.

V roce 2010 se majitelem Viamontu staly Inženýrské a dopravní stavby (IDS) Olomouc podnikatele Zdeňka Kyselého, v jejichž vedení Řebíček také působil. Další dceřiné firmy Viamontu si už z větší části změnily název a fungují v rámci koncernu IDS.

Celkový obrat Viamontu za poslední účetní období, předcházející insolvenčnímu návrhu, činil 262 milionů korun, vyplývá z informací soudu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK