Německo-švýcarská daňová dohoda v Berlíně narazila,hrozí jí krach

Dohoda měla vyřešit letité spory mezi Německem a Švýcarskem o nezdaněné peníze německých občanů uložené ve švýcarských bankách. Aby se k nim německé úřady dostaly, uchylovaly se opakovaně k nákupu dat s "černými konty" Němců ve Švýcarsku, což vyvolávalo napětí ve vzájemných vztazích mezi oběma sousedy.

Smlouva má umožnit německým občanům, kteří mají nepřiznaný majetek ve Švýcarsku, vyhnout se trestu, pokud přistoupí na jednorázovou platbu ve výši 21 až 41 procent z objemu tohoto majetku uloženého za posledních deset let. Budoucí vklady mají být daněny stejně jako v Německu. Na oplátku ale budou moci tito Němci dál zůstat anonymní, a nebude tak dotčeno bankovní tajemství švýcarských finančních ústavů.

Německé ministerstvo financí si od dohody slibuje jednorázový příspěvek do státního rozpočtu okolo deseti miliard eur (přes 250 miliard Kč) a v budoucnu 700 milionů eur (18 miliard Kč) ročně. Levicové opoziční strany to však považují za nereálné a kritizují, že němečtí občané mají mít dál možnost anonymně ukrývat své peníze před zdaněním do ciziny.

Smlouvu už schválil německý Spolkový sněm a švýcarský parlament. Platit má od 1. ledna příštího roku. Pokud by se zprostředkovací výbor dohodl na nějakých úpravách, museli by je Švýcaři znovu odsouhlasit, což však Bern už dříve odmítl. Smysl hledání kompromisu nevidí ani německé spolkové země vedené opozicí, které podmínky dohody odmítají jako celek.