Kdo odpustí Řekům zbylý dluh?

Od toho se bude odvíjet, jak vyjde na papíře odhad trajektorie dluhu a kolik budou muset oficiální věřitelé slevit Řekům na úrocích a na natažení splatnosti stávajících půjček. Velká neznámá se týká zhruba 62 miliard eur nově vydaného (již restrukturalizovaného) dluhu v držení soukromých věřitelů. Ten se v tuto chvíli obchoduje zhruba okolo 25 % nominální hodnoty. Plán je, aby Athény z půjčených peněz odkoupily dluh z trhu za stávajících 25 % nominal, a snížily tak dluh o přibližně 45 miliard eur (23 % HDP). Pak by mohlo stačit k navrácení řeckého plánu do udržitelných kolejí, aby se ECB vzdala zisků z řeckého dluhu, oficiální věřitelé osekali úroky na svém dluhu o 150 bps a natáhli maturity oficiálních půjček Řecku (bilaterální půjčky členských zemí a půjčky z EFSF) zhruba o 15 let.

Otázkou je, kdo ze soukromých investorů se bude chtít zbavit řeckých dluhopisů za 25 % nominálu? Je možné, že soukromí investoři, kteří ještě v tuto chvíli nějaký řecký dluh drží, nemají vůbec zájem prodávat ho a naopak čekají, že ho budou držet do splatnosti a dostanou z něj 100 %. Athény tak ve finále mohou skoupit dluh za výrazně vyšší cenu nebo se jim vůbec nemusí podařit celý odkup. Soukromí investoři se mohou také bránit jakémukoliv tlaku na další (nedobrovolné) výměny dluhopisů s poukazem na to, že oni už své pohledávky vůči Řecku jednou osekali, zatímco oficiální věřitelé jako ECB a členské státy eurozóny to teprve čeká. Navíc, jak ukazují například zkušenosti z Argentiny, soukromí investoři, kteří odmítají účast v restrukturalizaci, mohou nakonec vyhrát a získat zpátky celých 100 %.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny