Barroso tím potvrdil, že "dvourychlostní Evropa" je nevyhnutelná. Podle něj totiž je hospodářská a měnová unie závislá na tom, že některé země EU budou postupovat rychleji než ostatní.
"Eurozóna musí být schopna integrovat se rychleji a více než celá EU," citovala agentura Reuters Barroso. Ten nicméně současně zdůraznil, že je třeba udržovat i politiky pro celou "sedmadvacítku", zejména jednotný trh. Podle něj je také klíčové, aby opatření přijímaná pro eurozónu byla otevřena účasti dalších zemí, které eurem neplatí.
O posílení fiskální a ekonomické unie v Evropě se budou bavit v půlce prosince na summitu lídři členských zemí "sedmadvacítky". Tématem tam bude i otázka vzniku bankovní unie a zejména jedné z jejích klíčových součástí, tedy vzniku bankovní supervize pod záštitou Evropské centrální banky (ECB). Posílený dozor by se vztahoval na eurozónu a její banky, ale přistoupit by mohly i další země.
Jenže tato otázka, v níž mají členské země právo veta, zatím státy unie dost rozděluje, a to z řady důvodů. Výrazné výtky, kvůli nimž pohrozila i vetem, má i Česká republika. Pro ní je klíčové zejména to zajistit, aby národní regulátor, tedy Česká národní banka, měl dostatečné pravomoci nad bankami. V ČR je naprostá většina finančních ústavů v rukou zahraničních bank ze zemí eurozóny.