Konkurent Nissan Motor v říjnu snížil výrobu v Číně o 44 procent na zhruba 61.000 vozů. Čínská produkce rivala Honda Motor klesla o 54 procent na 26.000 vozů, napsala agentura AP.
V Číně se v září konala řada protijaponských demonstrací provázených výzvami k bojkotu japonského zboží. Protesty se místy zvrhly v násilí, rabování a zapalování obchodů. Za protesty stojí spor kolem neobydlených ostrovů, na něž si činí nárok jak Peking, tak Tokio. Protesty v čínských ulicích již sice polevily, diplomatický spor však nadále trvá a způsob jeho prezentace čínskými médií poškozuje image japonských podniků.
"Upravili jsme výrobu, abychom se přizpůsobili současné úrovni poptávky v Číně," uvedl mluvčí Toyoty. Honda již dříve varovala, že poptávka po japonských vozech v Číně by se mohla vrátit na běžnou úroveň až v únoru. Podle některých analytiků je však i tato prognóza příliš optimistická. Z poklesu poptávky po japonských automobilech v Číně nyní těží zahraniční konkurenti, například největší jihokorejská automobilka Hyundai Motor.
Čína v roce 2009 díky silnému růstu prodeje vystřídala Spojené státy na pozici největšího automobilového trhu světa. Přední světové automobilky se snaží expanzí v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích kompenzovat slabší poptávku ve vyspělých zemích.