MF: Deficit stoupne kvůli zaúčtování restitucí na pět pct. HDP

Do dluhu se podle materiálu církevní restituce v letošním roce nepromítnou, protože fakticky se kompenzace bude splácet po dobu 30 let. Původně v říjnu MF počítalo letos s deficitem 3,2 procenta HDP.

"Zákon o majetkové narovnání s církvemi začne platit již v letošním roce, proto je potřeba tuto skutečnost promítnout do deficitu roku 2012. Jedná se nikoli o promítnutí skutečné hotovostní platby, ale pouze o dopad účetní metodiky," upozornil mluvčí MF Ondřej Jakob. Zároveň dodal, že o účetním dopadu církevních restitucí byla informována Evropská komise i finanční trhy. Podle dřívějšího vyjádření analytiků pro ČTK tak tento plánovaný nárůst deficitu důvěryhodnost ČR na trzích nezhorší.

Vedle vlivu církevních restitucí ve výši 1,5 procenta HDP ovlivní deficit i korekce ve vybraných operačních programech kvůli dřívějším chybám v jejich čerpání, a to ve výši 0,3 procenta HDP. V současné době neproplacená část zdrojů z EU na operační programy Doprava a Životní prostředí činí 11,2 miliardy Kč. "Vzhledem k požadavkům metodiky EU je nutné o tuto částku upravit deficit roku 2012 a zaznamenat tuto plošnou korekci jako jednorázový kapitálový transfer subjektům, kterým bylo poskytnuto předfinancování ze státního rozpočtu," uvádí výhled.

V dalších letech MF počítá s pomalejším snižování deficitu než dříve deklarovalo. Nicméně plán MF na snížení deficitu veřejných financí v příštím roce pod tři procenta HDP trvá. V roce 2013 by deficit měl klesnout na 2,9 procenta HDP. Deficity pro roky 2014 a 2015 MF odhaduje na 2,7 procenta a 2,4 procenta HDP. Evropská komise by tak měla již příští rok s ČR ukončit postup při nadměrném schodku a ČR by měla plnit tříprocentní limit stanovený EU.

Česká národní banka v nejnovější Zprávě o inflaci nově odhaduje deficit veřejných financí na 3,4 procenta HDP, ovšem bez vlivu církevních restitucí a fondů EU. Pro příští rok centrální banka počítá s deficitem 2,6 procenta a v roce 2014 by měl deficit klesnout na 2,4 procenta HDP.

Tzv. Strukturální deficit veřejných financí, který je očištěn od vliv vývoje ekonomiky a jednorázové přechodné finanční operace, letos klesne podle materiálu o 0,9 procentního bodu na 2,1 procenta.

Celkový dluh vládního sektoru na konci roku 2012 odhaduje MF na 45,5 procenta HDP. Loni byl 41,2 procenta HDP. I přes očekávaný růst zatím ČR toto maastrichtské kritérium pro přijetá eura plní. Dluh vládního sektoru by totiž neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.