Kanada nechala základní úrok na jednom procentu

"V průběhu času bude zřejmě nutné odstranit některá podpůrná opatření, která v měnové politice používáme," uvedla banka, a zopakovala tak slova z říjnového zasedání. Měnový výbor sleduje hlavně vývoj cen a v horizontu jednoho roku chce mít inflaci blízko dlouhodobého cíle dvou procent.

Centrální banka začala v dubnu připravovat trh na to, že má v úmyslu začít měnovou politiku zpřísňovat. Kanada tak byla jedinou zemí G7, která podobný záměr prezentovala. Guvernér Mark Carney ale postoj banky v říjnu trochu zmírnit a uvedl, že zvýšení úroků není nutné čekat bezprostředně. I tak ale podle něj příští pohyb v sazbách bude spíš vzhůru.

Finanční trhy předpokládají, že kanadská centrální banka nezmění sazby dřív, než ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku. Záležet ale bude na vývoji v sousedních Spojených státech. Tamní politici se teď snaží dohodnout, jak od nového roku zabránit automatickému zvyšování daní a výdajovým škrtům. V případě, že se nedohodnou, může se americká ekonomika podle analytiků opět dostat do recese.

Kanada je jednou z mála vyspělých zemí, které přečkaly finanční krizi bez větší újmy. Podobně je na tom rovněž Austrálie, které pomohla relativní blízkost Číny a její poptávka po komoditách. Kanada má bankovní systém v mnohem lepším stavu než země v západní Evropě, což je podle části expertů zásluha i současného guvernéra tamní centrální banky.

Guvernér Carney příští rok na jaře ve funkci skončí a stane se šéfem britské centrální banky (BoE). Za více než 300 let existence BoE to přitom bude poprvé, co banku povede cizinec.