Lídři EU se budou zabývat bankovní unií a reformami EU

Tato supervize by se měla týkat eurozóny, avšak další země by se na dobrovolné bázi mohly přidat. Za dohled by měla být zodpovědná Evropská centrální banka (ECB). Řada otázek je ale stále nedořešena. Jde třeba o to, zda by ECB měla na starosti dohled nad všemi 6000 bankami eurozóny, nebo jen těmi systémově významnými a těmi, které čerpají státní pomoc. V tomto bodě se rozcházejí dvě těžké váhy evropského ringu - Francie s Berlínem, který chce pod ECB zařadit méně finančních ústavů.

Významné je i nastavení práv a povinností zemí stojících mimo eurozónu. V některých státech, mezi něž patří i Česko, je většina bankovního trhu v rukou dceřiných společností bank sídlících v eurozóně. Praha i další metropole tak chtějí záruky, že jejich dohledové orgány, v případě ČR Česká národní banka, budou mít dostatečné kompetence.

ECB tvoří státy eurozóny a v jejím vedení podle stávajících unijních smluv jiní členové zastoupení mít nemohou. Jenže právě vedení banky by mělo mít konečné slovo v dohledových rozhodnutích. Jde teď o to nastavit pravidla tak, aby to bylo přijatelné i pro unijní státy neplatící eurem.

Dohled je první částí širší rodící se bankovní unie, která by měla zahrnovat mimo jiné třeba i společný fond pro řešení problémům bank. Jenže zatímco v ostatních částech platí kvalifikovaná většina, v tomto případě má každá země právo veta. Tím také některé státy, včetně Česka, pohrozily. Praha podmiňuje svůj souhlas tím, že unie schválí nějakou deklaraci stanovující práva národního regulátora. Podle zdrojů Českého rozhlasu se zástupcům ČR podařilo najít dohodu na takovém textu, takže by veto z české strany nemělo hrozit.

Každopádně o jednotné supervizi se ještě dnes musí mimořádně sejít ministři financí EU, protože poslední jednání minulý týden dohodu nepřineslo. Nečase pak na vrcholném jednání, které ve čtvrtek na ministry financí naváže, doprovodí i šéf ČNB Miroslav Singer.

Vznik bankovní unie je jednou z reforem, o nichž se v unii v reakci na krizi debatuje. Dluhová krize hlavně v případě eurozóny podle řady politiků ukázala, že je nezbytné prohloubit hospodářskou, měnovou a fiskální unii, aby bylo možné se lépe bránit a předcházet opakování podobných krizí. Předseda Evropské komise José Barroso nedávno zdůraznil, že eurozóna musí mít možnost integrovat se rychleji než zbytek EU.

Cest k tomu má vést řada, některé v kratším, některé v delším horizontu. Některé by bylo možné udělat bez změn základních smluv, jiné by si však vyžádaly přepsání primárního práva EU. To je, jak ukazují zkušenosti se schvalováním a ratifikováním lisabonské smlouvy, v EU velmi citlivá a zdlouhavá záležitost.

Šéfy států a vlád čekají i debaty o možnosti vzniku samostatného rozpočtu eurozóny, posílení dohledu nad národními rozpočty, vzniku jakéhosi evropského ministerstva financí a o dalších nápadech, které se v poslední době objevily a které v některých částech unie mohou vzbuzovat otázky i kontroverze.