"V tutu chvíli nemáme důvod vstupovat do jednotného dohledového mechanismu," řekl Nečas. Supervize je prvním základním stavebním kamenem rodící se bankovní unie. O dalších částech, mezi něž patří například společný fond pro řešení problémů bank, ale zatím rozhodnuto není a teprve se to bude dojednávat. "Nikdo ani neví, jak bude vypadat," řekl Nečas.
Podobnou vyčkávací pozici podle něj zvolila i řada dalších zemí. Konkrétně jmenoval například Polsko, Švédsko či Maďarsko. "V tom nejsme osamoceni," zdůraznil.
Dohled, který bude mít na starosti Evropská centrální banka (ECB), se primárně týká eurozóny. Ostatní státy se ale budou moci na dobrovolné bázi zapojit.
Česko, v němž naprostá většina bank je v rukou finančních ústavů sídlících v eurozóně, usilovalo při dojednávání o určité záruky pro Českou národní banku (ČNB) a o vyjasnění situace kolem dceřiných společností zahraničních bank a jejich poboček. Praha tak kvůli tomu s partnery dojednala text, který bude součástí dané normy.
Text říká, že by nová legislativa neměla vést k podnětům, aby banky své dcery v zemích, které se společného dohledu účastnit nebudou, měnily na pobočky. Respektována by měla v tomto směru být odpovědnost národních dohledových orgánů, tedy v českém případě České národní banky (ČNB).
Důležité je otázka dcer a poboček kvůli tomu, že zatímco u dcer je dohledová pravomoc jasně v rukou ČNB, u poboček nikoli, třeba co se převodů různých aktiv týká. U pobočky se také na střadatele nevztahuje český fond pojištění vkladů, nýbrž ten ze země mateřské společnosti.