Nová kapitálová pravidla zvaná Basel III jsou odpovědí na finanční krizi z let 2007 až 2009. Původně se měly začít zavádět od ledna příštího roku a mají zajistit, aby banky měly dostatečný kapitálový polštář pro krytí ztrát z rizikových investic, aby je nemusely zachraňovat vlády. Evropské banky však již žádaly EU, aby odložila zavedení pravidel, mimo jiné i proto, že odložení plánují i Spojené státy.
Jedním ze sporných bodů nového finančního zákona je omezení odměn bankéřů. Parlament trval na tom, že odměny bankéřů by neměly být větší než mzdy. Podle zdroje však byl dohodnut kompromis a předběžná dohoda počítá s tím, že by odměny bankéřů mohly v případě, že s tím budou souhlasit akcionáři, činit až dvojnásobek mzdy.
O dohodě budou členské země jednat ještě příští týden. Parlament by o konečné podobě zákona měl hlasovat v únoru.
Zavedení pravidel Basel III donutí 8000 evropských bank ztrojnásobit objem kapitálových rezerv ve srovnání s obdobím před finanční krizí. Díky tomu mají být silnější a lépe se vyrovnat s otřesy na trhu, aniž by potřebovaly pomoc z peněz daňových poplatníků.
Světoví lídři se v roce 2010 dohodli, že Basel III budou zaváděna od ledna postupně po dobu šesti let. Tento termín je však nereálný nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech, kde se banky a vlády hádají kvůli detailům dohody. Odložení platnosti znamená, že banky i investoři budou ponecháni v delší dobu v nejistotě o tom, jaký přesný dopad budou mít nová pravidla na budoucí ziskovost bank, napsala agentura Reuters.