"Podle propočtů, které jsme dělali v sídle prezidenta, je reálné datum pro vstup Polska do eurozóny 1. leden 2016," řekl Kuzniar. "Musíme mít na paměti, že čím déle to uděláme, tím to bude těžší, protože eurozóna už bude vybudovaná," řekl.
Přední polští činitelé se podle agentury Reuters patrně začínají obávat, že by Polsko mohlo zůstat mimo hlavní evropské jádro. Zdá se totiž, že eurozóně se začíná dařit boj s dluhovou krizí, která ji trápí už asi tři roky. "Později bude víc kritérií a bude nutné schvalovat více smluv, když budeme chtít vstoupit za pět, šest nebo sedm let," řekl Kuzniar.
Premiér Donald Tusk v pátek řekl, že i když faktické zavedení eura v Polsku může trvat ještě několik let, země by svou šanci mohla i propást, jestliže se nerozhodne už v nadcházejících měsících.
Obavy částečně pramení z toho, že eurozóna už začala činit dalekosáhlá rozhodnutí, která ji mají vyzbrojit před případnou další krizí. K takovým rozhodnutím patří i dohoda o bankovním dohledu, kterou si představitelé Evropské unie odhlasovali před pár dny a která dává Evropské centrální bance pravomoci dohlížet nad bankami v jednotlivých zemích.
Polsko je největší zemí východní části Evropské unie a sedmou největší ekonomikou EU. Ze všech 27 zemí unie je to zároveň jediná členská země, která se za globální finanční krize vyhnula recesi. Do značné míry je to ale díky tomu, že výrazně oslabila měnu, takže její export byl na světovém trhu konkurenceschopnější.
Přesvědčit Poláky, aby se vzdali výhod kurzové flexibility ale nebude snadné. Průzkumy veřejného mínění totiž naznačují, že vzdát se vlastní měny a vyměnit ji za euro si přeje méně než třetina občanů. Pro vládu také může být problém získat pro svůj záměr podporu opozice, aby mohla prosadit potřebné změny v ústavě.