Globální spotřeba uhlí do roku 2017 dosáhne 4,32 miliardy tun v přepočtu na energetický ekvivalent ropy ve srovnání s očekávanými 4,4 miliardy tun u ropy. Uhlí se nyní na celkové spotřebě primárních energetických surovin podílí 28 procenty a loni jeho spotřeba vzrostla o 4,3 procenta, uvedla IEA.
Hlavními tahouny spotřeby uhlí budou Čína a Indie. Čína bude této suroviny spotřebovávat více než zbytek světa dohromady, Indie odsune USA z příčky druhého největšího spotřebitele a stane se jeho největším světovým dovozcem.
V příštích pěti letech bude spotřeba uhlí v rozvíjejících se zemích narůstat o 3,9 procenta ročně, zatímco spotřeba uhlí ve vyspělých zemích bude klesat jen o 0,7 procenta ročně, "Uhlí ve střednědobém výhledu zůstává páteří energetických systémů zemí OECD," konstatovala IEA.
Agentura předpovídá, že poptávka USA po uhlí bude do roku 2017 klesat ročně o 3,7 procenta, hlavně díky teprve nedávnému bouřlivému rozvoji těžby břidlicového plynu, po němž ceny plynu na americkém trhu klesly na zlomek úrovně před deseti lety. V západní Evropě se bude naopak spotřeba uhlí zvyšovat o 0,4 procenta, protože ceny této suroviny zde kvůli dovozu přebytků z USA klesly a zemní plyn je proti uhlí příliš drahý.
Pokud zůstanou ceny emisí oxidu uhličitého v Evropě nadále nízké, bude k omezení spotřeby uhlí a ke skutečnému snižování emisí jedinou cestou konkurence levného plynu, domnívá se IEA. "Americká zkušenost ukazuje, že efektivnější trh plynu s pružnými cenami a využíváním domácích nekonvenčních zdrojů může snížit spotřebu uhlí, automobilové emise a účty za elektřinu, a to bez narušení energetické bezpečnosti," prohlásila ke zprávě výkonná ředitelka IEA Maria van der Hoevenová.
"Evropa, Čína a další regiony by to měly vzít v úvahu," uvedla van der Hoevenová s odkazem na boom břidlicového plynu v USA. Díky němu se ceny plynu pro americké elektrárny snížily proti roku 2008 na polovinu, což vedlo k rozsáhlému přecházení produkce elektrické energie z uhlí na plyn, napsala agentura Reuters.