Spor odborů s podniky o kolektivní smlouvu asi skončí u rozhodce

"My jsme požadovali, aby podniky, které byly letos poškozeny suchem, aby se na ně nevztahovalo navýšení mzdových tarifů, ale platily pro ně tarify z loňského roku," řekl ČTK předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Na tento návrh však odboráři odmítli přistoupit.

Podle odborového předáka Bohumíra Dufka se odborářům nelíbil ani návrh podnikatelů odstupňovat výši příspěvku na penzijní připojištění podle počtu odsloužených let. "Já si myslím, že ideální situace je uzavřít po prvním jednání kolektivní vyjednávání a předat to zprostředkovateli," poznamenal. Zároveň dnes, tak jako v minulosti již několikrát, pohrozil blokádami obchodních řetězců a protesty v Praze, pokud se spor nevyřeší.

Za zemědělské podnikatele vede již několik let kolektivní jednání Českomoravská agrární konfederace, která sdružuje oba svazy podnikatelů v zemědělství. Výsledek jednání bývá zpravidla kompromisem mezi původním návrhem odborů a protinávrhem podnikatelů. Například pro letošní rok navrhovali odboráři průměrný růst tarifů o 3,7 procenta, podnikatelé o 1,2 procenta. Nakonec se dohodli na růstu 2,2 procenta.

Kolektivní smlouva je podle Dufka závazná pro firmy zaměstnávající zhruba až 80 procent lidí pracujících v zemědělství. Kolektivní smlouvou se řídí i firmy, které nejsou členy zemědělských svazů.

Průměrná mzda v tuzemském zemědělství, lesnictví a rybářství ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,4 procenta na 19.035 korun Kč, tedy výrazněji, než průměrně rostly platy v Česku. I tak ale finanční ohodnocení lidí pracujících v odvětví zůstává jen zhruba na třech čtvrtinách celorepublikového průměru.

Počet pracovníků v českém zemědělství loni meziročně klesl o čtyři procenta na 109.600 lidí. Pokračoval tak dlouhodobý trend odlivu zaměstnanců z oboru. V odvětví loni pracovalo 2,2 procenta zaměstnanců celého národního hospodářství, tedy meziročně o 0,1 procentního bodu méně, vyplývá ze Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2011.