Německo pojalo ambiciózní plán nahradit obnovitelnými zdroji produkci jaderných elektráren, jejichž část vláda po loňské březnové havárii japonské elektrárny Fukušima rozhodla zavřít a zbytek odstavit nejpozději do roku 2022. Prudký růst silně kolísavé produkce sluneční a větrné energie ale vyvolává těžké potíže nejen v německé energetice, ale i v Česku. Němci totiž nemají dostatek přenosových kapacit, aby přebytky větrné energie z pobřeží přepravili tam, kde je jich zapotřebí, a elektřina se tak "přelévá" do sousedních zemí.
Výstavba nových sítí v Německu je zatím nedostatečná. Vláda chce urychlit budování přenosových sítí zákonem, který omezí právní možnosti oponentů jejich staveb. Odpor místních obyvatel k výstavbě vedení je hlavní překážkou jejich rozšiřování.
Zrychlit výstavbu by také měl krok 16 německých spolkových zemí. Ty signalizovaly, že umožní německé regulační agentuře Bundesnetzagentur koordinovat celoněmecký plán výstavby a nebudou trvat na předpisovém posuzování jednotlivých projektů.
Ministr hospodářství Philip Rösler řekl, že dnešní krok vlády je pro Německo klíčem k úspěchu přesunu od jádra k obnovitelným zdrojům. "Prokazuje to, že rozvoj sítí máme naplánován absolutně přesně," řekl ministr podle agentury Reuters.
Bundesnetzagentur minulý měsíc upozornila na to, že německé přenosové sítě jsou kvůli nekontrolované expanzi obnovitelných zdrojů a téměř neexistující výstavbě nových vedení stále nestabilnější. Podle její zprávy bylo z 1834 kilometrů nových vedení vysokého napětí podle plánu z roku 2009 do konce loňského roku postaveno 214 kilometrů a letos to je pouhých 35 kilometrů.
Česká přenosová soustava se stejně jako polská potýká především v podzimních a zimních měsících s velkými objemy elektřiny ze severoněmeckých větrných elektráren v oblasti Baltského a Severního moře. Český provozovatel přenosové sítě ČEPS kvůli tomu plánuje u Kadaně postavit obří transformátor, který by české rozvody ochránil před neplánovanými toky elektřiny z Německa. Polsko už podobné opatření realizovalo.