Provoz 166 km dlouhého plynovodu Gazela byl zahájen

Stavba zakončila obří rusko-německý projekt Nord Stream. Gazela, která také spojí plynovody Opal na severu Německa a Megal na jihu, je na čtyřech místech propojena s českou přepravní soustavou a má tak strategickou roli v případě přerušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu, což se stalo v roce 2009, a také přes Bělorusko. "Jde o úplně novou trasu s velkou kapacitou, která se stane trasou hlavní. Nyní už se pro dopravu plynu do Česka z větší části využívá Opal než tranzit ze Slovenska," uvedl manažer projektu Pavel Nesládek. Soustava plynovodů může dodávat plyn oběma směry, tedy z Německa do i z ČR a na Slovensko.

Gazela, jejíž stavba byla zahájená předloni v říjnu, začíná v Brandově na Mostecku a končí v Přimdě na Tachovsku. V Plzeňském kraji má délku téměř 90 kilometrů. Třetinu stavby, většinou v Ústeckém kraji, stavěl český Plynostav a ruský Strojtransgaz, zbytek belgicko-rakouské konsorcium Denys-Alpin. Gazela kříží 66 silnic, 13 železnic a 51 toků. Hmotnost 9500 osmnáctimetrových trubek o tloušťce 18 až 26 milimetrů je 120.000 tun, dvanáctkrát více než váží Eiffelova věž.

Podobná stavba byla v Česku podle Nesládka k vidění naposledy v roce 1985 při dokončování tranzitního plynovodu z východu na západ. Na stavbě Gazely, rozdělené do třech úseků, se pohybovala až tisícovka montážníků a v hlavní stavební sezoně až 400 těžkých mechanismů. Dělníci byli ze 13 zemí, což bylo vyvoláno unikátními stroji.

Nejsložitější bylo podle Nesládka tříleté jednání s 1035 vlastníky asi 3000 pozemků. Museli souhlasit s trubkou pod zemí a umožnit přístup, pokud by se na linii něco stalo. Jen desítky pozemků musel NET4GAS vykoupit. Šlo o plochy pod trasovými uzávěry rozloženými po 20 kilometrech a pozemky, jejichž majitel neuzavřel smlouvu o věcném břemenu.