"Podle podmínek soutěže musí padnout verdikt do 27. ledna. Pokud by zastupitelé nerozhodli nebo stavbu odmítli, výběrové řízení se zruší," dodal. Do desetileté přípravy spalovny, která má jít do provozu od ledna 2016, už investovala teplárna 150 milionů Kč. ČKD nabídla, že ji postaví za 1,953 miliardy Kč. Nabídnutá cena, která měla v soutěži podle kritérií ministerstva financí 80procentní váhu, byla výrazně nižší než od zbylých dvou konsorcií. Pokud se do dvou týdnů neodvolají, podepíše teplárna do 25. února smlouvu s vítězem, kterého schválila šestičlenná komise, v níž byli i zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP). Jeho náměstek Martin Frélich už minulý týden odevzdal v Bruselu žádost o dotaci na spalovnu, která může od EU získat až 500 milionů Kč.
Představenstvo teplárny navrhlo ze šesti možných variant zastupitelům spalovnu postavit, což by výrazně eliminovalo závislost plzeňského zdroje tepla na uhlí. "V roce 2016 bychom se tak dostali ze současné potřeby 500.000 tun uhlí ročně až na 300.000 tun. Vzhledem k tomu, že nebudou prolomeny těžební limity, tak nás uhlí opouští, navíc bude stále více zatíženo emisními povolenkami. Chceme mít zdroj co nejméně závislý na uhlí a proto kromě odpadu hledáme další alternativní paliva," dodal. Podle Drápely je teplárna akcionářem šest let "tlačena spalovnu postavit". Město ji navíc bude potřebovat jako další zdroj, protože Plzeňská energetika podle něj zvažuje, že se bude věnovat jen výrobě elektřiny a přestane dodávat teplo do Skvrňan a Borská pole. "To by pro nás znamenalo nárůst v dodávkách tepla o jeden milion gigajoule, tedy o čtvrtinu," uvedl.
Pokud zastupitelé ve čtvrtek schválí představenstvem navrhovanou variantu 2A, bude teplárna podle Drápely do deseti až 15 let investovat čtyři až 4,5 miliardy korun. Kromě spalovny, třídíren odpadu a horkovodu z Chotíkova na sídliště Lochotín půjde o investice na snížení emisí v teplárně za 1,5 miliardy Kč a do plynového zdroje.
Klíčovou pro ekonomiku spalovny nebude dotace EU, ale růst cen za skládkování odpadu, což připravuje MŽP v dokončeném návrhu zákona o odpadech. Cena za skládkování, které by se mělo v roce 2023 téměř zakázat, by měla být výrazně vyšší než cena spalování a obce tak budou chtít dodávat odpad spalovně. V tomto případě by spalovna posílila zisk teplárny, který loni činil 460 milionů korun před zdaněním. "Projekt je samonosný. Zaplatí si splátky i úroky a nebude mít žádné finanční nároky na město," uvedl Drápela. Projekt spalovny komunálního odpadu už má pravomocné územní rozhodnutí, které napadla žalobou brněnská Arnika. Povolení ke stavbě má mít do dubna. Životnost spalovny má být až 60 let, její prostá návratnost bez dotace EU 15 let.
Václav Prokš jpt