Aktivní saldo největší evropské ekonomiky na běžném účtu dosáhlo 169 miliard eur (4,3 bilionu Kč), což představuje 6,4 procenta hrubého domácího produktu země. Předloni přebytek činil 5,7 procenta HDP a pro letošní rok Ifo odhaduje další nárůst na 6,6 procenta.
Evropská komise v roce 2011 v rámci kritérií pro hodnocení makroekonomické nerovnováhy v EU stanovila maximální deficity a přebytky platební bilance. Obchodní a v jejím důsledku platební nerovnováha mezi státy eurozóny byla jednou ze základních strukturálních příčin vypuknutí dluhové krize v Řecku a dalších zemích eura.
Překročení stanovených limitů signalizuje, že by se měly podniknout nápravné kroky. Podle činitelů EU ale přebytky nejsou takovým problémem jako deficity, pro něž je stanoven limit na úrovni čtyř procent HDP.
Německá vláda dnes uvedla, že překročení limitu přebytku nevyvolá problémy s EU. "Komise bere v úvahu celou řadu ukazatelů... Na základě samotného přebytku běžného účtu se žádné automatické postupy neaktivují," řekl mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert.
Řada zemí s vysokými deficity platební bilance musí své dovozy financovat dluhy, což vedlo ke dluhovým krizím. Některé země jako Francie s podporou Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyzývaly Německo, aby podpořilo domácí poptávku a díky tomu více dováželo. Mluvčí německého ministerstva financí ale uvedla, že podle mezinárodních institucí Německo "výrazně přispívá k řešení nerovnováh".
Ifo ale se znepokojení konstatuje, že země eurozóny začaly financovat své dovozy z Německa německými penězi. "V roce 2012 již německé přebytky se zahraničními zeměmi nebyly financovány vývozem soukromého kapitálu, nýbrž prostřednictvím úvěrů v rámci systému Target od německé Bundesbaky a jinými veřejnými zdroji," řekl Sinn.
TARGET2 je platební systém pro země eurozóny. Ten umožňuje Řecku a dalším zadluženým ekonomikám čerpat na podporu platební bilance úvěry od centrálních bank zemí s přebytky.